Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1992/2019

28 Cdo 1992/2019-1472

USNESENÍ

a)

R. H.

, nar. XY, bytem XY,

b)

J. Ch.

, nar. XY, bytem XY,

c)

A. K.

, nar. XY, bytem XY,

d)

J. K.

, nar. XY, bytem XY,

e)

V. K.

, nar. XY, bytem XY,

f)

L. M.

, nar. XY, bytem v XY,

g)

J. M.

, nar. XY, bytem v XY,

h) M. T.

, nar. XY, bytem XY, všichni zastoupeni Mgr. Alenou Kinclovou, advokátkou se sídlem v Lysé nad Labem, Sadová 1808, proti žalovaným:

1) DVE Promintrejd s.r.o.,

IČ 25786253, se sídlem v Praze 5, Fantova 1760, zastoupená Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4,

2) Česká spořitelna, a.s.,

IČ 45244782, se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62,

3) P. A.

, nar. XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Karlem Slapničkou, advokátem se sídlem v Praze 9, Ostravská 619,

4) Státní statek hl. m. Prahy „v likvidaci“

, IČ 00064092, se sídlem v Praze 5, Holečkova 8, zastoupený JUDr. Jaroslavem Nejtkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 763/88,

5) hlavní město Praha

, IČ 00064581, se sídlem v Praze 1,

Mariánské náměstí 1,

zastoupené prof. JUDr. Janem Křížem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 1, Rybná 9, a

6)

Česká republika

-

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

, IČ 69797111, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o určení vlastnictví k nemovitým věcem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobců a

D. K.

, nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Alenou Kinclovou, advokátkou se sídlem v Lysé nad Labem, Sadová 1808, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2018, č. j. 18 Co 334, 335/2015-1339, takto:

I. Dovolání

se

odmítá.

II. Žalobci a dovolatel D. K.

jsou povinni

zaplatit žalované ad 1) rovným dílem na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 114 Kč k rukám advokáta Mgr. Ing. Jana Boučka do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalobci a dovolatel D. K.

jsou povinni

zaplatit žalované ad 2) rovným dílem na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Žalobci a dovolatel D. K.

jsou povinni

zaplatit žalovanému ad 4) rovným dílem na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 114 Kč k rukám advokáta JUDr. Jaroslava Nejtka do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

V. Žalobci a dovolatel D. K.

jsou povinni

zaplatit žalovanému ad 5) rovným dílem na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč k rukám advokáta prof. JUDr. Jana Kříže, CSc., do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

VI. Ve vztahu mezi žalobci, dovolatelem D. K. a žalovaným ad 3)

nemá

žádný z účastníků

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

VII. Ve vztahu mezi žalobci, dovolatelem D. K. a žalovanou ad 6)

nemá

žádný z účastníků

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

V záhlaví označeným rozsudkem odvolací soud zastavil řízení o odvolání 70 původních žalobců (výrok I. rozsudku odvolacího soudu); ve vztahu k dalším 44 žalobcům pak potvrdil výrok I. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. 2. 2015, č. j. -202, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 29. 4. 2015, č. j. -228, a ve znění opravných usnesení ze dne 11. 1. 2015, č. j. -303, ze dne 8. 12. 2016, č. j. -1215, ze dne 25. 4. 2017, č. j. -1250, ze dne 11. 9. 2017, č. j. -1276, a ze dne 19. 1. 2018, č. j. -1297, jímž byla zamítnuta žaloba o určení spoluvlastnických práv žalobců k pozemkům parc. č. XY, parc. č. XY, vše v katastrálním území XY (výrok II. rozsudku odvolacího soudu). Výroky III. a IV. odvolací soud rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti výrokům II., III. a IV. rozsudku odvolacího soudu podali dovolání žalobci označení v záhlaví tohoto usnesení a D. K. Splnění předpokladů přípustnosti dovolání spatřovali v tom, že se odvolací soud při řešení otázek hmotného a procesního práva odchýlil od ustáleného rozhodovací praxe dovolacího soudu. Předestřeli přitom následující otázky: 1) zda žalovaný ad 5/ je v řízení o určení spoluvlastnických práv žalobců k předmětným pozemkům věcně legitimován, 2) zda jsou soudy při právním posouzení věci vázány rozhodnutími vydanými v jiném soudním řízení (řízení o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku umístění staveb vlastněných žalobci na cizím pozemku, zahájené žalovaným ad 3/), 3) zda ve smyslu , o zmírnění následků některých majetkových křivd (dále jen „ “), mohla na základě sjednané restituční dohody nabýt vlastnické právo osoba, která není v přímém příbuzenském vztahu s původním vlastníkem odňatých nemovitostí, 4) zda platnost restituční dohody o vydání předmětných pozemků nevylučuje okolnost, že oprávněné osobě byla ve smyslu Ministerstvem financí vyplacena peněžitá náhrada, a 5) zda bylo v řízení prokázáno nabytí předmětných pozemků dovolateli v režimu právní úpravy, účinné do 31. 12. 1993. Odkazovali současně na nálezy Ústavního soudu ze dne 1. 8. 2006, sp. zn. a ze dne 16. 10. 2007, sp. zn. a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2010, sp. zn. a ze dne 21. 6. 2011, sp. zn. . Za dovolacím soudem rozdílně řešenou měli pak dovolatelé otázku dobrověrného nabytí vlastnických práv k předmětným pozemkům žalovanými ad 1) až 3).

Žalovaní ad 1), 2), 4) a 5) navrhli, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první, čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „ “.

Dovolání žalobců a) až h) přitom, aniž nařizoval jednání ( , věta první, ), odmítl ( ), neboť je neshledal přípustným. Dovolání D. K. pak Nejvyšší soud odmítl podle a 3 ve spojení s , když tento dovolatel nebyl k podání dovolání, jakožto mimořádného opravného prostředku, subjektivně legitimován; řízení před soudy nižšího stupně se totiž neúčastnil a o jeho účastenství v dovolacím řízení nebylo rozhodnuto ani postupem dle a

Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí /usnesení/ vyjmenovaných v ) je třeba poměřovat hledisky uvedenými v

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Rozsudek odvolacího soudu v části, v níž byla žaloba zamítnuta vůči žalovaným ad 1) až 3), je založen na závěru, že samotným zhotovením bytů s garážemi a kotelnou, a to ani ve spojení s obsahem v řízení označených smluv o spoluinvestorství, o sdružení finančních prostředků a obstarání či o sdružení organizací, žalobci spoluvlastnictví k předmětným zastavěným pozemkům nabýt nemohli, když zhotovením stavby se dle tehdy platné právní úpravy její vlastník vlastníkem pozemku, na němž se stavba nachází, nestával (srov. , , účinného do 31. 12. 2013) a z obsahu předložených smluv sjednání převodu vlastnického práva (případně v době před 1. 1. 1992 práva osobního užívání) ke konkrétně vymezeným pozemkům, jichž se žaloba týká, ve prospěch žalobců nevyplývá.

Napadají-li přitom dovolatelé závěr odvolacího soudu o tom, že v řízení provedeným dokazováním nebylo prokázáno nabytí jimi požadovaných spoluvlastnických podílů, zpochybňují tím ve skutečnosti skutkové a nikoliv právní závěry soudu. Zjišťuje-li totiž soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění, zatímco teprve tehdy, dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu, jde již o aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy o právní posouzení (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2000). Jinými slovy, právním posouzením věci je taková činnost soudu, při níž soud aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z konkrétních skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Činí-li tedy soud toliko závěry o obsahu smluvního ujednání, dospívá ke skutkovým zjištěním a nikoliv k právním závěrům (srovnej dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 46/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. , ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. , ze dne 30. 1. 2012, sp. zn. , ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. či ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. ). Platí přitom, že polemika se skutkovými závěry soudů nižšího stupně s účinností od 1. 1. 2013 nepředstavuje způsobilý dovolací důvod (srov. a dále v poměrech do 31. 12. 2012 například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu); uplatněním způsobilého dovolacího důvodu pak není ani zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Na vyřešení dalších dovolateli předestřených otázek – zda jsou soudy při právním posouzení věci vázány rozhodnutími vydanými v jiném soudním řízení, týkajícím se týchž účastníků, zda se zřetelem k ustanovení , mohla na základě sjednané restituční dohody nabýt vlastnické právo osoba, která není v přímém příbuzenském vztahu s původním vlastníkem odňatých nemovitostí a zda platnost takovéto dohody nevylučuje vyplacení peněžité náhrady Ministerstvem financí oprávněné osobě ve smyslu či otázky dobrověrného nabytí vlastnických práv k předmětným pozemkům žalovanými ad 1) až 3) – pak rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí. V situaci, kdy je toto rozhodnutí založeno primárně na závěru, že žalobci neprokázali nabytí spoluvlastnických podílů k pozemkům, ohledně nichž se domáhají určení svých práv, totiž vyřešení otázky aktuálního vlastnictví dotčených pozemků (tj. otázky zda bez ohledu na stav zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí jsou skutečnými vlastníky předmětných pozemků žalovaní ad 1/ až 3/ či někdo jiný), k jejímuž řešení dovolateli předestřené otázky směřují, nemá na správnost rozhodnutí o věci samé evidentně žádného vlivu.

Zpochybňují-li dovolatelé konečně závěr odvolacího soudu o nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného ad 5), nezbývá než dodat, že z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že v řízení, jehož předmětem je určení vlastnického práva k nemovitostem, jsou nositeli práv a povinností, o něž v řízení jde, a tudíž osobami věcně legitimovanými, jednak ten, kdo se domáhá určení vlastnického práva (ať již pro sebe nebo pro jiného), a jednak osoba, která je vedena v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti, případně, která má být jako vlastník nemovitosti dle návrhu žalobce evidována. Právní sféry dalších osob se totiž toto řízení netýká; i když případně učinily právní úkony týkající se převodu vlastnictví této nemovitosti, výsledek řízení (rozhodnutí o tom, zda tu vlastnické právo je či není) nemá a nemůže mít na jejich právní poměry žádný dopad (srov. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 71 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , uveřejněný v časopise Právní rozhledy, číslo 9, ročník 1999, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2000, sp. zn. ). Konkluze odvolacího soudu o tom, že žalovaný ad 5) není v řízení o určení vlastnického práva k předmětným pozemkům pasivně věcně legitimován, když v katastru nemovitostí není evidován jako jejich vlastník a dle návrhu žalujících dovolatelů nemá být v řízení určeno ani jeho vlastnické právo, tedy plně koresponduje výše uvedené judikatuře dovolacího soudu, na níž není důvodu čehokoliv měnit.

Z výše uvedených důvodů je tedy zřejmé, že předpoklady přípustnosti dovolání podaného žalobci v projednávaném případě naplněny nebyly ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a za situace, kdy dovolání žalobců bylo odmítnuto a kdy k nákladům žalované ad 1), jež se prostřednictvím právního zástupce vyjádřila k dovolání, patří odměna advokáta za zastupování ve výši 3 100 Kč [ , 7 bod 5, a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], spolu s paušální náhradou hotových výdajů advokáta stanovených částkou 300 Kč na jeden úkon právní služby ( advokátního tarifu) a náhradou za daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrad ( ) ve výši 714 Kč, celkem tedy 4 114 Kč, náklady žalované ad 2) představuje paušální náhrada (za podání vyjádření k dovolání) ve výši 300 Kč ( , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu), k nákladům žalovaného ad 4), jenž se prostřednictvím právního zástupce vyjádřil k dovolání, patří odměna advokáta za zastupování ve výši 3 100 Kč [ , 7 bod 5, a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], spolu s paušální náhradou hotových výdajů advokáta stanovených částkou 300 Kč na jeden úkon právní služby ( advokátního tarifu) a náhradou za daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrad ( ) ve výši 714 Kč, celkem tedy 4 114 Kč a k nákladům žalovaného ad 5) náleží paušální náhrada (za podání vyjádření k dovolání) ve výši 300 Kč ( , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu), když náklady na jeho zastoupení advokátem dovolací soud neshledal účelně vynaloženými (srov. přiměřeně např. nálezy Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. , a ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , a ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. , ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. , ze dne 4. 2. 2015, sp. zn. , či ze dne 7. 1. 2016, sp. zn. ). Ve vztahu mezi žalobci a žalovanými ad 3) a 6), kteří se k dovolání nevyjádřili, pak Nejvyšší soud právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, rozhodnutí Ústavního soudu na www.usoud.cz.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. 8. 2019

Mgr. Zdeněk Sajdl

předseda senátu