Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2425/2019

32 Cdo 2425/2019-356

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení 11.000.000 Kč, o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost podaných žalobcem proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 9. 2011, č. j. -138, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2012, č. j. -153, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2018, č. j. -333, takto:

Odůvodnění:

Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 4. 2018, č. j. -329, kterým žalobci nebylo nepřiznáno osvobození od soudních poplatků a byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání, jež žalobce podal proti usnesení Městského soudu v Praze 22. 1. 2018, č. j. -320.

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – podle , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání podle není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

Podle dovolání podle není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

Dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu není tedy objektivně přípustné a Nejvyšší soud je proto podle odmítl.

Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že i kdyby dovolání nebylo objektivně nepřípustné, bylo by bezpředmětné, aby se jím Nejvyšší soud zabýval a řešil otázku ustanovení zástupce pro dovolací řízení a osvobození žalobce od soudních poplatků za dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze 22. 1. 2018, č. j. -320, za situace, kdy řízení o dovolání žalobce proti posledně citovanému usnesení Městského soudu v Praze bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. , zastaveno a poplatková povinnost dovolatele tedy vzhledem k , o soudních poplatcích, v účinném znění, právní mocí citovaného usnesení Nejvyššího soudu zanikla.

Podané dovolání obsahuje rovněž žádost dovolatele o odklad právní moci a vykonatelnosti napadených rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně (postrádající jakékoliv odůvodnění). O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle však nelze uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Jelikož Nejvyšší soud o dovolání bez zbytečných odkladů po předložení věci rozhodl, nebylo již třeba rozhodovat o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 8. 2019

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu