Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 246/2019

-87

USNESENÍ

BOHEMIA ENERGY entity s. r. o.

1) T. B.

, narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 655/1,

2)

MR COMMUNICATIONS, s. r. o.

, IČO 25613031, se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1046/24,

3) H. P.

, narozené XY, bytem XY, a

4) J. P.

, narozenému XY, bytem XY, o návrhu žalobkyně na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Marie Grygarová, JUDr. Michal Mědílek, JUDr. Irena Ondruszová, JUDr. Jiří Švehla a JUDr. Pavel Tůma, Ph.D., nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Žalobkyně podala dne 31. 7. 2018 žalobu pro zmatečnost usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2018, č. j. -363, kterou spojila s návrhem na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Zmatečnost má spočívat v nesprávném obsazení soudu [ ] a odnětí možnosti jednat před soudem ( ). Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 10. 2018, č. j. -9, vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložil s tím, že je „položen reálný základ pro vyhovění žalobě pro zmatečnost“, neboť rozvrh práce Vrchního soudu v Praze neobsahuje pravidla pro přidělování korporátních věcí. Usnesení o odložení vykonatelnosti napadl žalovaný 1) odvoláním, o němž má nyní rozhodovat Vrchní soud v Praze (věc vedená pod sp. zn. ).

Žalobkyně podala dne 16. 4. 2019 námitku podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, a navrhla jejich vyloučení z projednávání věci sp. zn. . Protože odvolací soud má nyní rozhodovat ve věci, v níž je zpochybněn rozvrh práce tohoto soudu, nachází se soudci Vrchního soudu v situaci, v níž je nelze považovat za nepodjaté. Důvodem je ekonomická závislost soudců na instituci, jejíž rozvrh práce je žalobkyní zpochybněn, dále možnost získání poznatků o věci jinak než v rámci soudního řízení, a konečně pak vlastní zájem soudců, spočívající v možných dopadech na přidělování jednotlivých věcí v budoucnu.

Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze podle rozvrhu práce účinného od 1. 4. 2019. a současně připojil vyjádření soudců senátu 11 Cmo, jenž má věc podle rozvrhu práce projednat (JUDr. Marie Grygarová, JUDr. Michal Mědílek, JUDr. Irena Ondruszová, JUDr. Jiří Švehla a JUDr. Pavel Tůma, Ph.D.); všichni jmenovaní soudci se shodují, že k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa žádná jiná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout; musí však uvést, proti kterému soudci námitka podjatosti směřuje a v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti ( ).

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.

Podle ustáleného výkladu Nejvyššího soudu poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem ( ), jemuž zároveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu přichází i vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. ).

Nejvyšší soud již dříve v obdobné věci uvedl: „Z toho, že účastník je povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a uvést, v čem spatřuje důvod jeho podjatosti (srov. ), totiž vyplývá, že nelze jen paušálně a neadresně namítat, že jsou vyloučeni ‚všichni soudci‘ určitého soudu. Skutečnost, že účastník kupříkladu z důvodů, které on sám považuje za závažné, podal žalobu proti konkrétnímu soudu jako organizační složce státu, může být důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle , sama o sobě však nezakládá důvod k pochybnostem o nepodjatosti každého jednotlivého soudce daného soudu. Opačný názor by bez dalšího presumoval, že každý soudce bez rozdílu bude vyloučen z projednávání a rozhodování věci pouze v závislosti na tom, že účastník podal proti příslušnému soudu žalobu a dále že soudce jako reprezentant veřejné moci je profesionálně neschopen (patrně s výjimkou uvedenou v ustanovení , věta druhá, ) oprostit se od záležitostí týkajících se soudu jako složky státu. Protože účastník řízení je povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a rovněž v čem spatřuje důvod jeho podjatosti, je zřejmé, že paušální návrh na vyloučení všech soudců Vrchního soudu v Praze z uváděných důvodů nemůže být způsobilým důvodem k pochybnostem o nepodjatosti soudců, kteří jsou podle rozvrhu práce povoláni projednat a rozhodnout posuzovanou věc.“ (usnesení ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. ).

Totéž platí v nyní projednávané věci. Námitka podjatosti nesměřuje vůči konkrétním soudcům, resp. není podložena konkrétními okolnostmi, které by zavdávaly příčinu pochybovat o jejich nepodjatosti; žalobkyně ve skutečnosti zpochybňuje schopnost soudců oprostit se od záležitostí týkajících se soudu, u něhož působí. Takto obecně pojatá námitka podjatosti – bez uvedení jiné ekonomické závislosti než pobírání platu od státu či přímé souvislosti s budoucím nápadem konkrétního soudce – nemůže být důvodem k vyloučení soudců z projednávání věci; nezávislost soudců v právním státě je institucionálně garantována (zejména nemožností jejich odvolání či nadstandardním platem), a je proto namístě předpokládat jistou morální integritu a schopnost nestranného rozhodování i ve věcech týkajících se instituce, u níž působí.

Lze tedy uzavřít, že nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by zavdávaly příčinu pochybovat o nepodjatosti shora jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze; uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný významný vztah ve smyslu (jak vyplývá z jejich vyjádření).

Protože nebyly zjištěny skutečnosti, které by zavdávaly důvody k pochybnostem o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Marie Grygarové, JUDr. Michala Mědílka, JUDr. Ireny Ondruszové, JUDr. Jiřího Švehly a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., rozhodl Nejvyšší soud tak, že nejsou vyloučeni

z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 6. 2019

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu