Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 13/2019

26 Cdo 13/2019-332

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

J. S.

Společenství vlastníků jednotek v domě XY

, se sídlem XY, IČO: XY, zastoupenému JUDr. Jakubem Sýkorou, advokátem se sídlem v Praze 8, Prvního pluku 320/17, o zpřístupnění dokumentace SVJ za rok 2013, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. března 2018, č. j. -252, t a k t o:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 6. března 2018, č. j. -252, ve výroku I., pokud jím byl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2017, č. j. -160, potvrzen ve výroku II. zamítajícím žalobu na uložení povinnosti žalovaného předložit žalobkyni dokumentaci o škodní události v domě za rok 2013, smlouvu o pojištění odpovědnosti za výkon funkce statutárního orgánu SVJ a podklady o platbě odměn členů orgánů SVJ, dokumentaci k soudním sporům vedeným SVJ v roce 2013, evidenční list jednotky XY a odsouhlasený způsob všech plateb na jednotku včetně rozúčtování služeb, a změněn v nákladovém výroku IV., a dále v nákladovém výroku II., a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2017, č. j. -160, ve výroku II. zamítajícím žalobu na uložení povinnosti žalovaného předložit žalobkyni dokumentaci o škodní události v domě za rok 2013, smlouvu o pojištění odpovědnosti za výkon funkce statutárního orgánu SVJ a podklady o platbě odměn členů orgánů SVJ, dokumentaci k soudním sporům vedeným SVJ v roce 2013, evidenční list jednotky XY a odsouhlasený způsob všech plateb na jednotku včetně rozúčtování služeb, a v nákladovém výroku IV.

se zrušují

a věc

se postupuje

v tomto rozsahu k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 4 jako soudu věcně příslušnému k řízení v prvním stupni.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně (vlastnice tam označené /bytové/ jednotky – dále jen „jednotka“) se změněnou žalobou domáhala, aby jí žalovaný (společenství vlastníků /dále též jen „SVJ“/ jako právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku – viz , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. z.“) umožnil nahlédnout (ve smyslu o. z.) do tam konkretizované dokumentace a aby jí předložil mimo další tam vyjmenované písemnosti rovněž a/ dokumentaci o škodní události v domě za rok 2013, b/ smlouvu o pojištění odpovědnosti za výkon funkce statutárního orgánu SVJ a podklady o platbě odměn členů orgánů SVJ, c/ dokumentaci k soudním sporům vedeným SVJ v roce 2013 a d/ evidenční list jednotky č. 406/2 a odsouhlasený způsob všech plateb na jednotku včetně rozúčtování služeb (dále též jen „písemnosti a/ až d/“).

Městský soud v Praze jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 7. března 2017, č. j. -160, uložil žalovanému povinnost umožnit žalobkyni nahlédnout do tam konkretizované dokumentace SVJ za rok 2013 (výrok I.), zamítl žalobu na předložení tam specifikovaných písemností, a to včetně písemností a/ až d/ (výrok II.), rozhodl o odměně zástupce žalobkyně (výrok III.) a o povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení státu (výrok IV.).

K odvolání obou účastníků řízení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. března 2018, č. j. -252, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v napadených výrocích I. a II. a změnil ve výroku IV. (výrok I.); současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (výrok II.).

Na zjištěném skutkovém základě shodně se soudem prvního stupně především dovodil, že předložení písemností a/ a b/ přesahuje rámec ustanovení § 1179 o. z. proto, že tyto doklady se nijak netýkají správy domu či pozemku. Poté konstatoval, že ani písemnosti c/ nijak nesouvisejí se správou domu a pozemku, a proto i tento požadavek jde nad rámec ustanovení § 1179 o. z. Konečně dovodil, že ani písemnost d/ se netýká správy domu a pozemku.

Proti rozsudku odvolacího soudu, pokud jím byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. ohledně předložení písemností a/ až d/, podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost odůvodnila konstatováním, že zde jde o dosud dovolacím soudem neřešenou otázku výkladu ustanovení § 1179 o. z. V dovolání pak zpochybnila správnost právního názoru, že žalobní požadavek na předložení písemností a/ až d/ přesahuje rámec ustanovení § 1179 o. z. Zastávala názor, že i prostřednictvím písemností a/ až c/ se může každý člen seznámit s hospodařením SVJ a správou domu; prostřednictvím písemnosti d/ pak lze seznat, zda členové řádně informují SVJ o počtu osob užívajících jednotku, což má vliv na rozúčtování služeb na každou jednotlivou jednotku. Dále namítla existenci vad řízení spočívajících jednak v tom, že je nevykonatelný potvrzený výrok I. rozsudku soudu prvního stupně ve znění „... a zbývající smlouvy ve věci správy domu a účetní doklady dle § 1179 obč. zákoníku“, a dále také v tom, že v dané věci měl rozhodovat okresní soud jako soud věcně příslušný v prvním stupni. Navrhla, aby dovolací soud v napadeném rozsahu zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobkyně (dovolatelky) projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění účinném od 30. září 2017 (dále jen „ “). Shledal, že bylo podáno včas (k jeho doplňku ze dne 27. prosince 2018 nepřihlížel, jelikož byl podán až po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty k podání dovolání – věta první a druhá ve spojení s ), subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ). Poté dospěl k závěru, že je přípustné podle pro řešení otázky, zda písemnosti a/ až d/ lze – s přihlédnutím k jejich povaze – pokládat za doklady vztahující se k hospodaření osoby odpovědné za správu či týkající se správy domu a pozemku, do nichž je oprávněn vlastník jednotky ve smyslu o. z. nahlížet; jde totiž o otázku, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena.

Podle a 3 dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden. Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b/ a (existence uvedených vad tvrzena nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Posléze uvedené vady dovolatelka v dovolání uplatnila. Dovolací soud se však nejprve zabýval otázkou naplněnosti uplatněného dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle , neboť povaha vytýkaných vad řízení tomu nebrání.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle §1179 o. z. vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů.

V předchozí právní úpravě (v zákoně č. , ve znění do 31. prosince 2013 – dále též jen „ “) nebylo žádné podobné právo vlastníka jednotky výslovně upraveno. V ustanovení se však stanovila povinnost vlastníka jednotky podílet se na správě domu v rozsahu svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu, nebylo-li mezi vlastníky dohodnuto jinak; z toho se pak dovozovalo, že vlastník jednotky byl oprávněn mít informace o tom, zda v případě placení příspěvků na správu domu a pozemku se skutečně podílí na nákladech spojených se správou v této výši. Teprve ve vzorových stanovách SVJ (viz ), které však pro vlastní stanovy SVJ nebyly závazné, bylo stanoveno (v čl. XIV odst. 1 písm. f/), že vlastník jednotky má právo nahlížet do písemných podkladů pro jednání shromáždění, do zápisu ze schůze shromáždění, do smluv sjednaných společenstvím a do podkladů, z nichž vycházelo určení výše jeho povinnosti podílet se na nákladech spojených se správou domu a pozemku a s dodávkou služeb spojených s užíváním jednotky. Ustanovení o. z. pak do určité míry vychází z citovaného ustanovení vzorových stanov a z obecného principu, že vlastník jednotky je oprávněn ověřit si, zda platí na příspěvcích na správu domu a pozemku nebo na službách tolik, kolik skutečně má platit. Právo vlastníka jednotky je v citovaném ustanovení vyjádřeno ve dvou polohách; vlastník jednotky má právo ověřit si nejen to, jak jsou dům a pozemek spravovány, nýbrž i to, jak osoba odpovědná za správu při správě domu a pozemku hospodaří. Jde však přece jen o obecně upravené právo, jehož způsob výkonu mohou především určit stanovy SVJ a v případě domu, v němž SVJ nevzniklo, pravidla pro správu domu obsažená v prohlášení o rozdělení domu na jednotky nebo ve smlouvě o výstavbě. Zbývá dodat, že toto subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem k zažitým (obecně přijímaným) zvyklostem a že zjevnému zneužití práva nelze ochranu poskytnout; to přirozeně platí i pro osobu odpovědnou za správu domu a pozemku. V větě druhé o. z. jde pak o velmi široce koncipované právo nahlížet do smluv ve věcech správy, dále do účetních knih a dokladů, přičemž je nezbytné, aby toto právo bylo konkretizováno v prohlášení nebo ve stanovách SVJ tak, aby bylo jednoznačné, co se rozumí nahlížením do těchto dokumentů SVJ. Už na tomto místě dovolací soud zdůrazňuje, že ve (změněných) stanovách žalovaného ze dne 7. ledna 2015 (dále jen „Stanovy“) bylo toto právo konkretizováno v písm. e/ a f/, odst. 5.

S přihlédnutím k řečenému dovolací soud především zdůrazňuje, že obecná proklamace soudů obou stupňů, že písemnosti a/ až d/ se netýkají správy domu a pozemku, resp. že požadavek na jejich předložení jde nad rámec ustanovení § 1179 o. z., bez bližšího odůvodnění neobstojí, a to už také proto, že žádný ze soudů se blíže nezabýval otázkou, jak tyto písemnosti mohou vlastníku jednotky přispět k zodpovězení otázky vztahující se k hospodaření SVJ. Bez ohledu na to zastává dovolací soud názor, že písemnosti a/, b/, jde-li o podklady o platbě odměn členů orgánů SVJ, c/ a d/ lze podřadit pod doklady podle § 1179 věty druhé o. z., konkretizované v čl. 4 odst. 1 písm. e/ a f/ Stanov. Tyto písemnosti (pochopitelně ve spojení s dalšími písemnostmi) mají totiž značnou vypovídací hodnotu nejen ve vztahu k tomu, jak jsou dům a pozemek spravovány, nýbrž především také ohledně toho, jak osoba odpovědná za správu při správě domu a pozemku hospodaří. Stejnou vypovídací hodnotu by mohly mít i písemnosti b/, avšak jen za předpokladu, že na požadované smlouvě o pojištění odpovědnosti za výkon funkce statutárního orgánu SVJ nějakým způsobem participoval i žalovaný.

Z uvedeného vyplývá, že právní posouzení věci odvolacím soudem je minimálně neúplné a už proto nesprávné. Dovolací důvod podle tedy byl užit opodstatněně.

S přihlédnutím k výslovné dovolací námitce je zapotřebí i v této fázi řízení konstatovat, že řízení je postiženo jinou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pokud ve sporu podle § 1179 o. z. rozhodoval v prvním stupni Městský soud v Praze.

Podle nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Podle , ve znění účinném do 30. dubna 2015 (v tento den byla podána žaloba v dané věci) krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých. Podle , ve znění účinném od 1. května 2015 krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých, s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že krajské soudy (včetně Městského soudu v Praze) rozhodují jako soudy prvního stupně jen v těch věcech, ve kterých to výslovně stanoví zákon. O věc jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek (ve smyslu , ve znění účinném nejen do 30. dubna 2015, nýbrž i od 1. května 2015) jde vždy, je-li předmětem řízení přezkum rozhodnutí shromáždění (přijatého či nepřijatého – viz dříve a nyní o. z.), které vydalo ve věci spadající do jeho působnosti. V takovém případě rozhodují v prvním stupni krajské soudy. Naproti tomu ve sporu podle o. z. nejde o věc jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých; předmětem těchto sporů totiž není samotné jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek, ale jen vymáhání subjektivního práva svědčícího vlastníku jednotky proti žalovanému (SVJ), který řádně a včas nesplnil tomu odpovídající povinnost vyplývající pro něj z citovaného ustanovení (srov. mutatis mutandis rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. dubna 2016, sp. zn. , uveřejněný pod č. 78/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Se zřetelem k řečenému bude k projednání dané věci v prvním stupni věcně příslušný okresní soud (viz komentář k ustanovení o. z. obsažený v publikaci , komentář, Beran a kol., 1. vydání, 2017), v daném případě Obvodní soud pro Prahu 4.

Se zřetelem k řečenému lze uzavřít, že pokud odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. ohledně předložení písemností a/ až d/, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jelikož dovolací soud neshledal podmínky pro jeho změnu (i vzhledem ke shora popsané vadě řízení), rozsudek odvolacího soudu v této části potvrzujícího výroku, včetně části, jíž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně v závislém v nákladovém výroku IV., a dále v nákladovém výroku II. zrušil ( ve spojení s ustanovením věty před středníkem ), aniž se – pro nadbytečnost – zabýval existencí dalších namítaných vad řízení, které se navíc měly týkat dovoláním nenapadené části rozsudku. Protože důvody, pro které bylo v tomto rozsahu zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil v tomto rozsahu výroku o věci samé a v nákladovém výroku IV. i toto rozhodnutí a podle věty druhé věc postoupil v tomto rozsahu k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 4 jako soudu věcně příslušnému k řízení v prvním stupni.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( věta první ). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího ( věta druhá ).

Poučení:Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. 6. 2019

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu