Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1433/2019

26 Cdo 1433/2019-1315

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobkyně Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, se sídlem v Praze 9 – Vysočanech, Sokolovská 217/42, IČO: 00005886, zastoupené JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2, proti žalované euroAWK s.r.o., se sídlem v Praze 4 – Chodově, Babákova 2390/2, IČO: 24196819, zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, o vyklizení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2018, č. j. -1260, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800,- Kč k rukám JUDr. Ondřeje Rathouského, advokáta se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 5. prosince 2017, č. j. -903, vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost do jednoho měsíce od právní moci rozsudku odstranit tam specifikované prosvětlené vitríny /reklamní poutače/ (výrok I.) a tam specifikované prosvětlené vitríny /nosiče dopravních informací/ (výrok II.); současně rozhodl o nákladech řízení účastnic (výrok III.).

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. listopadu 2018, č. j. -1260, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic (výrok II.).

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti výroku I. citovaného rozsudku odvolací soudu, k němuž se žalovaná prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřila, projednal podle , , ve znění po novele provedené (dále jen „ “), a dospěl k závěru, že z posléze uvedených příčin není dovolání subjektivně přípustné.

Z povahy dovolání jako opravného prostředku plyne, že k jeho podání je oprávněn (tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. října 1997, sp. zn. , uveřejněné pod č. 28/1998 časopisu Soudní judikatura, ze 17. května 2017, sp. zn. /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 5. září 2017, sp. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu z 30. října 2012, sp. zn. , uveřejněný pod č. 41/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí odvolacího soudu, protože existenci případné újmy na právech účastníka lze posuzovat jen z procesního hlediska, nikoli podle hmotného práva, neboť pak by šlo o posouzení věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 25. února 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 39/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či z 15. června 2010, sp. zn. ). Oprávnění podat dovolání tedy svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá poměření nejpříznivějšího výsledku, který odvolací soud pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím, a výsledku, který svým rozhodnutím skutečně založil, je-li zároveň způsobená újma odstranitelná tím, že dovolací soud napadené rozhodnutí zruší (srov. opět již citované usnesení Nejvyššího soudu z 30. října 1997, sp. zn. , uveřejněné pod č. 28/1998 časopisu Soudní judikatura).

Z obsahu spisu vyplývá, že v odvolacím řízení byla dovolatelka plně úspěšná, neboť napadeným rozsudkem (jeho výrokem I.) odvolací soud potvrdil vyhovující rozsudek soudu prvního stupně. Dovolatelce nebyla tudíž v odvolacím řízení způsobena žádná újma zhojitelná v dovolacím řízení; jinak řečeno nesporně bylo dosaženo nejpříznivějšího výsledku, který pro ni mohl být v projednávané věci založen výrokem soudního rozhodnutí. To ostatně nepopírá ani samotná dovolatelka, jelikož formálně sice požaduje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení, avšak z obsahu dovolání ( ) je zřejmé, že brojí – za současného zachování již uložené povinnosti k vyklizení – toliko proti jeho odůvodnění. Přitom dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není podle přípustné.

S přihlédnutím k řečenému lze uzavřít, že dovolání proti výroku I. napadeného rozsudku odvolacího soudu je subjektivně nepřípustné. Nejvyšší soud (předseda senátu – ) je proto podle ustanovení věty první ve spojení s ustanovením odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 1. 7. 2019

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu