Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4231/2018

33 Cdo 4231/2018-305

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně J. B., bytem XY, zastoupené JUDr. Mariem Hanákem, advokátem se sídlem v Ostravě, Matiční 730/3, proti žalovaným 1) V. P., bytem XY, a 2) V. P., bytem tamtéž, zastoupeným JUDr. Mgr. Slavomírem Hrinkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Jičínská 2348/10, o 397.372 Kč a 200.000 Kč s příslušenstvími, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2018, č.j. -289, takto:

O d ů v o d n ě n í

Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 29. 9. 2017, č.j. -243, uložil

1)

žalovaným zaplatit žalobkyni 397.372 Kč s 8,05% úroky z prodlení z částky 347.372 Kč od 14. 9. 2013 do zaplacení

„s tím, že v rozsahu plnění uložené povinnosti jedním z žalovaných zaniká povinnost plnit druhého žalovaného,“

2)

žalované zaplatit žalobkyni 200.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení z částky 150.000 Kč od 21. 8. 2013 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

Rozsudkem ze dne 14. 6. 2018, č.j. -289, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Podle odvolacího soudu jsou smlouvy o půjčkách z 23. 11. 2012 a z 1. 3. 2013 platnými právními úkony ( a násl. , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz /, dále jen „obč. zák.“), stejně jako ručitelské prohlášení žalovaného ve smlouvě z 23. 11. 2012 ( a násl. obč. zák.). Včasné a řádné splnění dluhů bylo zajištěno smluvními pokutami, jejichž výše je s ohledem na konkrétní okolnosti půjček přiměřená. Námitku započtení, kterou žalovaní vznesli v odvolacím řízení, a jíž se bránili žalobě, nepovažoval odvolací soud za důvodnou a nepřihlédl k ní; je založena na nových skutečnostech a důkazech.

Dovolání, kterým žalovaní napadli rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ ).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně a vyšel z toho, že žalobkyně (věřitelka) uzavřela s žalovanou 23. 11. 2012 smlouvu o půjčce, podle níž jí předala 490.417 Kč; dlužnice potvrdila podpisem převzetí peněz a zavázala se dluh splácet na účet věřitelky nebo v hotovosti v měsíčních splátkách po 20.435 Kč splatných nejpozději do dvacátého dne každého měsíce počínaje prosincem 2012. Strany si sjednaly, že splatnost celého dluhu nastane, nebude-li splátka uhrazena řádně a včas; žalovaná se navíc zavázala zaplatit do deseti dnů ode dne splatnosti dlužné splátky smluvní pokutu 50.000 Kč. V článku IV smlouvy se žalovaný zavázal ručením. Žalovaná žalobkyni uhradila sedm splátek, tedy celkem 143.045 Kč. Další smlouvu o půjčce žalobkyně a žalovaná uzavřely 1. 3. 2013; předmětem byla peněžní částka 150.000 Kč. Žalovaná převzetí peněz opět stvrdila podpisem y a zavázala se peníze žalobkyni vrátit do 30. 6. 2013; dluh věřitelce neuhradila. Porušení povinnosti řádné a včasné úhrady dluhu bylo zajištěno smluvní pokutou 50.000 Kč.

Judikatura Nejvyššího soudu dovozuje, že námitku započtení - s následky uvedenými v - může vznést žalovaný nejen za řízení před soudem prvního stupně poté, co nastala koncentrace řízení, ale i v odvolacím řízení, které je založeno na systému neúplné apelace; jde o institut hmotného práva, jehož uplatnění zákon nekoncentruje do určitého stadia řízení. To, že ustanovení vylučuje (mimo jiné) užití v odvolacím řízení, znamená dvojí: 1) k žalobě navzájem uplatněné v rámci námitky započtení (tedy v rozsahu jdoucím nad rámec zažalované pohledávky) odvolací soud nepřihlíží ( , ), a 2) námitku započtení může považovat jen za obranu proti žalobě (nikoliv za vzájemnou žalobu) s tím, že při posouzení její důvodnosti nesmí přihlížet k nepřípustně uplatněným novým skutečnostem a důkazům (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol. II. až 376. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1738 s.). V rozsudcích ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. , a ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. , Nejvyšší soud vysvětlil, že zánik žalobou uplatněné pohledávky v důsledku kompenzačního úkonu učiněného po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně a též samotný kompenzační projev, jsou novými skutečnostmi ve smyslu , k nimž odvolací soud – byly-li uplatněny v odvolání – přihlédne (srov. ). Skutečnosti, z nichž je zánik zažalované pohledávky započtením vzájemné pohledávky dovozován, jakož i důkazy je prokazující však odvolací soud smí vzít v úvahu jen tehdy, jestliže nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 98/2013, rozsudek ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. , a rozsudek ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. ).

V projednávané věci soud prvního stupně poučil účastníky podle (viz protokol o jednání z 26. 9. 2017, č.l. 235). Uplatnila-li žalovaná v odvolání proti žalobním požadavkům pohledávky 345.450 Kč a 202.600 Kč s tvrzením, že 9. 7. 2012 plnila žalobkyni nedluh, resp. v dubnu 2013 převedl V. F. peníze na účet žalobkyně, je závěr odvolacího soudu v souladu s tím, co je uvedeno výše.

Námitka dovolatelů, že jim bylo upřeno právo na soudní ochranu, neprovedl-li soud jimi navržený důkaz výslechem svědka V. F., neobstojí. Soud prvního stupně návrh na doplnění dokazování zamítl při jednání 26. 9. 2017 usnesením, které ústně odůvodnil; v rozsudku pak uvedl, že „skutečnost, kdo skládal uvedené finanční prostředky na účet žalobkyně a zda šlo o úhrady splátek podle smlouvy 1, je pro posouzení platnosti smlouvy 1 i převzetí půjčky žalovanou irelevantní.“

Ve vztahu k otázce přiměřenosti výše smluvní pokuty je dovolání žalovaných vadné, protože nevymezili, které z hledisek taxativně vyjmenovaných v považují za splněné ( ). Z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. , a ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. ). Dovolatel je tak povinen uvést, v řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. , a ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. ).

Výtka, že odvolací soud „nijak nezdůvodnil, proč … pro svou argumentaci neužil bohaté judikatury … ke smluvním pokutám sjednaným ve smlouvách o půjčce,“ není způsobilým vymezením toho, v čem žalovaní spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Neuvedli-li žalovaní žádnou právní otázku zakládající přípustnost dovolání a trpí-li dovolání vadou, která nebyla včas odstraněna a pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( )

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 6. 2019

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu