Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 17/2019

27 Cdo 17/2019-201

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně O. P. E., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Petrem Kališem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Týn 639/1, PSČ 110 00, proti žalovanému V. S., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Alešem Gracíkem, advokátem, se sídlem v Novém Bydžově, Masarykovo náměstí 1144, PSČ 504 01, o zaplacení 10.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 7. 2018, č. j. -156, takto:

Odůvodnění:

[1] Žalobou ze dne 25. 9. 2012, doručenou soudu dne 27. 9. 2012, označenou jako „Žaloba o 1,000.000 Kč“, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1.000.000 Kč s příslušenstvím. Rovněž při doplnění plné moci svého zástupce v podání doručeném soudu dne 17. 10. 2012 žalobkyně označila jako žalovanou částku 1.000.000 Kč. Poté dne 31. 10. 2012 uhradila z žalované částky 1.000.000 Kč soudní poplatek ve výši 50.000 Kč.

[2] V následných podáních již dovolatelka uvedla jako žalovanou částku 10.000.000 Kč a dne 3. 12. 2012 doplatila na soudním poplatku 450.000 Kč.

[3] Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 12. 2012, č. j. -39, připustil změnu žaloby rozšířením žalované částky o 9.000.000 Kč s příslušenstvím.

[4] Tentýž soud rozsudkem ze dne 8. 11. 2016, č. j. -129, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 10.000.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[5] Soud prvního stupně (mimo jiné) uzavřel, že písařskou chybou žalobkyně v žalobě uvedla pouze 1.000.000 Kč, ovšem z textu žaloby se podávalo, že žalobkyně se domáhá zaplacení částky 10.000.000 Kč.

[6] K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně co do částky 1.000.000 Kč s příslušenstvím potvrdil první výrok, písm. a) a co do částky 9.000.000 Kč s příslušenstvím změnil tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá první výrok, písm. b), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (druhý a třetí výrok).

[7] Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu prvního výroku, písm. b), druhého a třetího výroku podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[8] Závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobkyně včas neuplatnila právo na zaplacení částky 10.000.000 Kč s příslušenstvím, když v žalobě uvedla částku 1.000.000 Kč (a to, oproti mínění dovolatelky, nikoli písařskou chybou) a dalších 9.000.000 Kč uplatnila až po uplynutí promlčecí doby, je plně v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[9] Z té se podává, že:

1/ Každý procesní úkon je nutno posuzovat podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil, a tím, co jím projevit chtěl, nemá na procesní úkon a jeho účinnost žádný vliv (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 11/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. , ze dne 31. 3. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 109/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. ).

2/ Za „písařskou chybu“ lze pokládat jen takovou chybu, která by jako taková byla adresátem písemnosti (soudem) rozpoznatelná (viz opět rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ).

3/ Údaj o tom, čeho se žalobce žalobou domáhá (tzv. žalobní petit), musí být přesný, určitý a srozumitelný. Soud musí za řízení zcela přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, neboť nesmí - s výjimkou případů uvedených v ustanovení - účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2011, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. ).

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

[11] Ty sestávají z odměny zástupce účastníka za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle bodu 6, a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši 44.300 Kč a z náhrady hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Dovolací soud tak přiznal žalovanému k tíži žalobkyně celkem 44.600 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 23. 5. 2019

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu