Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1800/2019

20 Cdo 1800/2019-87

USNESENÍ

L. H.

M. S.

, narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Borisem Vacou, advokátem se sídlem v Praze, Dlouhá 705/16, pro 50 060,05 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 28. ledna 2019, č. j. -58, t a k t o :

Dovolání

se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Táboře (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. 12. 2018, č. j. -43, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce vedené podle vykonatelného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 24. 5. 2018, č. j. -336, a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 26. 1. 2018, č. j. -303 (dále „exekuční titul“), jimiž bylo povinnému v rámci trestního řízení uloženo, aby oprávněnému nahradil škodu a nemajetkovou újmu.

Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 28. 1. 2019, č. j. -58, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Neshledal protiprávnost ani nepřiměřenost zásahu do majetkových práv povinného, neboť nebylo prokázáno, že exekuční titul byl dobrovolně splněn, zároveň exekuční příkaz postihující účet povinného byl vydán toliko do výše odpovídající výši vymáhané pohledávky a předpokládaných nákladů oprávněného a soudního exekutora.

Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost odvozuje ze skutečnosti, že se odvolací soud napadeným usnesením odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu, jestliže se v odůvodnění rozhodnutí nevypořádal s námitkami povinného ohledně šikanózního charakteru návrhu na nařízení exekuce [v této souvislosti dovolatel výslovně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. listopadu 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2016, sp. zn. , a nález Ústavního soudu ze dne 17. prosince 2015, sp. zn. (N 218/79 SbNU 503)].

Oprávněný ve svém vyjádření s dovolacími námitkami nesouhlasí, napadené usnesení považuje za správné a dovolání tudíž za nedůvodné.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz ) věc projednal podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále „ “, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno legitimovaným účastníkem exekučního řízení ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl k závěru, že dovolání není přípustné ( ).

Dovolací soud předně poukazuje na ustanovení větu první (k tomu viz dále ), podle kterého lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V tomto ohledu je podstatné, aby takové právní posouzení bylo významné pro rozhodnutí samotné, tj. aby důvod, proč odvolací soud shledal nárok opodstatněným či neopodstatněným, byl založen právě na takovém právním posouzení (srov.

/§ 1 až 250l/: Zákon o rozhodování některých kompetenčních sporů. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Praktický komentář. ISBN 978-80-7478-986-1., k ustanovení § 241a odst. 1). Z uvedeného výkladu vyplývá mimo jiné i požadavek, aby dovolatelem vznesené námitky či důvody byly součástí přezkumu odvolacího soudu, není-li dovolací soud v rámci svého řízení oprávněn přezkoumat nová tvrzení, jimiž se odvolací soud nemohl (z důvodu jejich neuplatnění) zabývat.

Z obsahu odvolání, jakož i z napadeného usnesení odvolacího soudu, je přitom zřejmé, že předmětem přezkumu odvolacího soudu byla námitka týkající se protiprávního (resp. „disproporcionálního“) zásahu do majetkových práv dovolatele, a to výlučně v intencích zásahu do pokojného užívání majetku a práva na spravedlivé řízení. Dovolatel „disproporcionalitu“ zásahu po celou dobu řízení (již v návrhu na zastavení exekuce) spatřoval ve vymáhání větší částky, než je stanoveno exekučním titulem, popř. v tom, že kvůli bagatelní částce je nařízena exekuce prodejem nemovitých věcí mnohem větší hodnoty. Námitka spočívající v šikanózním charakteru návrhu na nařízení exekuce či ve skutečnosti, že povinný je ochoten požadovanou částku v řádu několika dnů uhradit, však dovolatelem nebyla v odvolání (či dříve) tvrzena (uplatněna), a tudíž ani odvolacím soudem nebyla (nemohla být) řešena. Nejvyšší soud proto k této námitce, na níž z uvedených důvodů napadené usnesení odvolacího soudu nezávisí, nepřihlédl (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2019, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. března 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. prosince 2005, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2016, sp. zn. ).

Jelikož dovolatel neuvedl žádné jiné skutečnosti, jež by předpoklad přípustnosti dovolání založily, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení bez jednání ( ) odmítá.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení:Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 5. 2019

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu