Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3308/2018

20 Cdo 3308/2018

USNESENÍ

LEXICO, a. s.

J. D.

, narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Nerudova 1419/22, pro 3 088 326,85 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, se sídlem v Přerově, Komenského 38, pod sp. zn. 203 Ex 15677/13, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. září 2017, č. j. -237, -237, t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. září 2017, č. j. -237, -237, ve výroku II. a usnesení soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 14. června 2017, č. j. 203 Ex 15677/13-223,

se ruší

a věc

se vrací

soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Ve shora označené exekuční věci soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov (dále „exekutor“) usnesením ze dne 14. 6. 2017, č. j. 203 Ex 15677/13-223 (dále „usnesení exekutora“), připustil, aby do řízení na místo dosud oprávněné společnosti IT credit, s. r, o., se sídlem v Praze, Pernerova 502/50, identifikační číslo osoby 26444437, „v rozsahu postoupené pohledávky, tedy úroku ve výši 10,88% p. a. z částky 3 088 326,85 Kč od 30. 11. 2012 do 25. 2. 2014“ vstoupila oprávněná LEXICO, a. s. (exekutor nesprávně uvedl „Lexico, a. s.“), se sídlem v Olomouci - Nové ulici, Legionářská 1319/10, identifikační číslo osoby 25856235 (exekutor nesprávně uvedl „28556235“). Exekutor uvedl, že mu společnost IT credit, s. r. o., oznámila skutečnost uzavření smlouvy o postoupení vymáhané pohledávky ze dne 8. 2. 2017 s oprávněnou, která se vstupem do řízení vyjádřila souhlas. Postupoval proto podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“), a , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “).

Krajský soud v Ústí nad Labem (dále „odvolací soud“) k odvolání povinné usnesením ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. -237, -237, usnesení exekutora „o změně na straně oprávněného“ potvrdil (výrok II.), neboť exekutor „postupoval správně, když (…) procesnímu návrhu dle vyhověl“; měl totiž prokázáno, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost převodu práva původní oprávněné na jinou společnost (písemnou smlouvou o postoupení pohledávky), zároveň se vstupem souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo dosavadního oprávněného. V tomto „stádiu řízení“ exekutor „nezkoumá, zda došlo k platnému postoupení pohledávky, a nezkoumá další právní skutečnosti“.

Usnesení odvolacího soudu (jeho výrok II.) napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost založila na tvrzení, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2014, sp. zn. . Rozhodnutí v otázce procesního nástupnictví v exekučním řízení aplikuje ustanovení toliko přiměřeně, aniž odvolací soud zkoumal předpoklady podle a odst. 4 ex. řádu. Dovolatelka z tohoto důvodu navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, současně aby dovolací soud odložil právní moc napadeného usnesení ( ).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „ “, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno účastnicí exekučního řízení (viz ex. řádu), za splnění podmínky advokátního zastoupení ( a 4 ), ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení o. s. ř, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) se závěrem, že dovolání je důvodné.

Podle ustanovení má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).

Podle ustanovení § 36 ex. řádu proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu (odstavec 3). Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen u vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu (odstavec 4). Prokáže-li se, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní nástupce. Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního oprávněného, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení (odstavec 5).

Podle ustanovení ex. řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

V návaznosti na citovaná zákonná ustanovení Nejvyšší soud v usnesení ze dne 23. ledna 2014, sp. zn. (jehož se povinná dovolává) vysvětlil, že předpokladem pro vydání usnesení, jímž soud v exekučním řízení připustí, aby do řízení namísto dosavadního oprávněného (jenž nezanikl) vstoupil jeho právní nástupce z titulu universální nebo singulární sukcese, je nejen to, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde (srov. § 36 odst. 5 exekučního řádu a

mutatis mutandis

výklad podaný k v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2003, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nýbrž i to, že (mimo jiné) průkaz přechodu povinnosti nebo přechodu či převodu práva byl podán způsobem předjímaným ustanovením exekučního řádu. Podstatné tedy je, aby bylo prokázáno, že nastala právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. března 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 145/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a to za pomoci důkazních prostředků uvedených v ex. řádu.

Protože napadené usnesení odvolacího soudu (a rovněž usnesení exekutora) právní požadavky nástupnictví v exekučním řízení nerespektovalo (pouhý odkaz na nepostačuje, nelze-li dovodit, že by odvolací soud /exekutor/ jakkoli zkoumal předpoklady podle exekučního řádu), dostalo se do rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvodu se odchylovat.

Nejvyšší soud proto napadené usnesení odvolacího soudu (a rovněž usnesení exekutora, pro které platí stejné kasační důvody) podle a 2 věta druhá ruší a věc vrací exekutorovi k dalšímu řízení ( věta první ).

Právním názorem dovolacího soudu bude v dalším řízení exekutor (a v případě odvolacího řízení odvolací soud) vázán ( věta první ve spojení s ).

O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení, bude rozhodnuto v novém konečném rozhodnutí (srov. věta druhá ), případně o těchto nákladech rozhodne ve zvláštním režimu exekutor ( a násl. ex. řádu).

K návrhu povinné na odklad právní moci dovoláním napadeného usnesení dovolací soud uvádí, že užití tohoto institutu je z povahy posuzované věci neúčelné, neboť i případný odklad právní moci by sám o sobě nezamezil provádění exekuce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2018, sp. zn. ). O tom, že podanému návrhu nelze vyhovět, dovolací soud nevydává zvláštní rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5/2006 pod poř. č. 73), nadto bylo-li o dovolání rozhodnuto v přiměřené době (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. 5. 2019

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu