Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 979/2019

-249

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně D. B., bytem v XY, proti žalovaným 1) RYCHSTAV PPM, s.r.o., se sídlem v Ostravě - Mariánských Horách, V Zátiší 810/1, identifikační číslo osoby 28589661, zastoupené JUDr. Sylvou Chalupovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Horní lán 1210/29 a 2) A. P., bytem v XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Kňávou, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská 536/22, o 51.235,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2018, č. j. -220, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 28. 2. 2018, č. j. -200, zastavil dovolací řízení a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. 5. 2018, č. j. -220, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že soud prvního stupně správně zastavil dovolací řízení podle , o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 části první ), neboť dovolání bylo podáno 8. 1. 2018 a žalobkyně nezaplatila soudní poplatek z dovolání ve stanovené patnáctidenní lhůtě. Soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 1. 2018, č. j. -198, žalobkyni vyzval k zaplacení soudního poplatku z dovolání ve stanovené lhůtě v částce 7.000,- Kč; současně ji poučil o zastavení dovolacího řízení, nebude-li soudní poplatek ve lhůtě zaplacen. Usnesení s výzvou k zaplacení bylo žalobkyni doručeno dne 2. 2. 2018 a částka 7.000,- Kč byla připsána na účet soudu prvního stupně dne 26. 2. 2018, přičemž poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku byl 19. 2. 2018; podle ustanovení zákona o soudních poplatcích přitom platí, že k zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání, které má za přípustné podle , neboť podle jejího přesvědčení rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Za takovou považuje otázku, „zda je dovolací řízení samostatným a novým řízením, nebo je pokračováním předchozího řízení, když dovolání je mimořádným opravným prostředkem, i když to bylo skončeno pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu“; jinými slovy ( ) má zato, že odvolací soud nesprávně dovodil, že na její dovolání podané dne 8. 1. 2018 se vztahuje poplatkový zákon ve znění , tj. ve znění od 30. 9. 2017, a nikoli poplatkový zákon ve znění do 29. 9. 2017, bylo-li řízení ve věci samé bylo zahájeno žalobou ze dne 24. 7. 2015. Prosazuje názor, že se zřetelem k ustanovení čl. VI. se na řízení zahájená před 30. 9. 2017 tento zákon nevztahuje. Chybně proto bylo řízení o jejím dovolání pro opožděnost zaplacení soudního poplatku zastaveno, resp. odvolací soud nesprávně rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. S tímto odůvodněním navrhla zrušit usnesení obou soudů a věc vrátit Okresnímu soudu v Ostravě.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 – dále jen „“ (srov. čl. II bod 2 ).

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání žalobkyně není přípustné, neboť oproti jejímu přesvědčení byla dovoláním vymezená otázka již v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena.

V prvé řadě nutno uvést, že již v usnesení ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud uzavřel, že zákon o soudních poplatcích v § 4 odst. 1 stanoví, kdy poplatková povinnost za řízení vzniká: podle písm. a) vzniká podáním návrhu na zahájení řízení, podle písm. b) podáním odvolání, podle písm. c) podáním dovolání, podle písm. d) podáním kasační stížnosti. Zákon tedy vychází z toho, že poplatek za řízení je stanoven vždy podle toho, o jaké podání se jedná – zda jde o podání, kterým se řízení zahajuje, nebo kterým se zahajuje řízení o opravném prostředku, a to odvolání, dovolání či kasační stížnosti. Nejvyšší soud tak dovodil, že poplatková povinnost založená odvoláním [ zákona o soudních poplatcích], které bylo podáno v době, kdy již byl účinný , se řídí zákonem o soudních poplatcích ve znění (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. ). Pro aplikaci zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017 v případě nezaplacení soudního poplatku za odvolání tedy není podstatné, kdy bylo zahájeno řízení u soudu prvního stupně, ale kdy bylo zahájeno odvolací řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. ).

V usnesení ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud přijal závěr, že z jazykového výkladu § 4 odst. 1 zákona o soudních poplatcích (ve vazbě na § 7) je nutno pro účely tohoto zákona dovodit samostatnou/oddělenou povahu řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím, neboť každé z těchto řízení je z pohledu zákona o soudních poplatcích zahajováno samostatně, a to učiněním specifického úkonu (typicky) žalobcem, který je plně v dispozici této osoby a právě na jeho doručení soudu je vázán vznik poplatkové povinnosti a splatnost poplatku jako takového.

Shora uvedená východiska následně Nejvyšší soud doplnil v usnesení ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. , o závěr, že je-li dovozována aplikace zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017 pro poplatkovou povinnost v odvolacím řízení zahájeném po tomto datu (…) je zřejmé, že zákonem o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017 se řídí i poplatková povinnost založená dovoláním [§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích], bylo-li podáno po tomto datu. Z pohledu již dříve učiněných závěrů „je tedy podstatné, kdy bylo zahájeno řízení o dovolání a nikoliv, kdy bylo zahájeno řízení u soudu prvního stupně.“

Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou právní otázku, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud její dovolání odmítl ( ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 5. 2019

JUDr. Václav Duda předseda senátu