Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 756/2019

-136

USNESENÍ

J. Š.

UNIMEX-INVEST, s.r.o.

,

IČ 25872117, se sídlem v Ostravě, Svojsíkova 1596/2, zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolovská 6234/64, o zaplacení 185.838,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. září 2018, č. j. -115, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Shora označeným rozsudkem odvolací soud potvrdil mezitímní rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. listopadu 2016, č. j. -65, jímž bylo stanoveno, že žaloba o zaplacení částky 185.838,-Kč s příslušenstvím je co do základu důvodná a že o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci.

Rozsudek odvolacího soudu napadla dovoláním žalovaná. Předpoklady přípustnosti svého dovolání spatřovala v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyly dosud řešeny, anebo by měly být oproti dosavadní rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny jinak. Předestřela následující otázky: 1) zda v důsledku umístění stavby na cizím pozemku vzniká bezdůvodné obohacení i tehdy, jestliže vlastník pozemku znemožňuje ke stavbě přístup, a 2) jakým způsobem jest v takovém případě stanovit výši bezdůvodného obohacení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (v textu i jen „“); srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí /usnesení/ vyjmenovaných v ) je třeba poměřovat hledisky uvedenými v

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Otázce vzniku bezdůvodného obohacení vlastníka stavby zbudované na cizím pozemku se Nejvyšší soud věnoval již v řadě svých rozhodnutí, přičemž dospěl k závěru, že povinnosti vlastníka pozemku strpět takové užívání předmětu jeho vlastnictví koresponduje povinnost vlastníka stavby poskytnout mu za to náhradu. Neplní-li však svou platební povinnost, obohacuje se uvedeným způsobem na úkor vlastníka pozemku, neboť se jeho majetek nezmenšuje, ač by se tak v opačném případě nepochybně dělo. K obohacení vlastníka stavby tak dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat. Z judikatury vztahující se k právnímu institutu bezdůvodného obohacení, jež je se zřetelem k obdobnému znění ustanovení a násl. , , účinného do 31. 12. 2013, použitelná i v poměrech a násl. , , účinného od 1. l. 2014 (ke vzniku bezdůvodného obohacení docházelo od 1. 1. 2014 do 3. 2. 2016), viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. , či ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. , přitom srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. , a ze dne 21. 10. 2014, sp. zn. . Ke vzniku bezdůvodného obohacení vlastníka nemovité stavby na úkor vlastníka pozemku přitom dochází i tehdy, nemá-li její vlastník ke stavbě přístup (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. ). Uvedený závěr pak obstál i v ústavněprávní rovině s tím, že okolnost, že vlastník pozemku brání v přístupu ke stavbě, jest zohlednit při posuzování výše vzniklého bezdůvodného obohacení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. ).

Jestliže tedy odvolací soud, vycházeje ze skutkového zjištění, že žalovaná byla v rozhodném období vlastnicí stavby č. p. XY, část obce XY, v k. ú. XY, umístěné na pozemku žalobce parc. č. XY téhož katastrálního území, aniž měla sjednánu nájemní smlouvu či jiný titul opravňující ji uvedený pozemek užívat, uzavřel, že ji tím bez jakéhokoliv právního důvodu vznikl prospěch v podobě výkonu práva užívání cizí věci, pročež je bez ohledu na to, zda měla ke stavbě zajištěn přístup, povinna peněžitou formou nahradit žalobci vzešlé bezdůvodné obohacení, nijak se tím od judikatury Ústavního ani Nejvyššího soudu, na níž není důvodu čehokoliv měnit, neodchýlil.

Na otázce způsobu stanovení výše bezdůvodného obohacení pak rozhodnutí odvolacího soudu zjevně nezávisí, když o věci bylo dosud rozhodováno toliko mezitímním rozsudkem s tím, že výše vzniklého bezdůvodného obohacení bude určena až v konečném rozhodnutí o věci ( ).

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věty první ), dovolání odmítl ( ), neboť předpoklady jeho přípustnosti očividně nejsou naplněny ( ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ( a části věty před středníkem ).

Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu

www.nsoud.cz

, rozhodnutí Ústavního soudu na

www.usoud.cz

.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. 5. 2019

Mgr. Zdeněk Sajdl

předseda senátu