Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 419/2018

-626

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně V. B., narozené XY, bytem XY, adresa pro doručování: XY, proti žalovanému J. B., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Petrem Sopuchem, advokátem, se sídlem v Brně, Běhounská 4/20, PSČ 602 00, o ochranu osobnosti, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 4. 2013, č. j. -343, a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 7. 2013, č. j. -384, ve znění usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 10. 2014, č. j. -479, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 6. 2017, č. j. -581, takto:

Odůvodnění:

Žalobou pro zmatečnost se žalovaný domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 4. 2013, č. j. -343, a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 7. 2013, č. j. -384, ve znění usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 10. 2014, č. j. -479, z důvodů upravených v a , (dále též jen „“).

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 5. 2016, č. j. -538, žalobu pro zmatečnost zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28. 6. 2017, č. j. -581, k odvolání žalovaného usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelem namítané okolnosti (nevyhovění návrhu na doplnění dokazování a nevyhovění návrhu na odročení nařízeného ústního jednání) představují pouze postup soudce v řízení ve smyslu a nezakládají tak zmatečnostní důvod podle , odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. (a v něm citovaná rozhodnutí), či ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. ].

Rovněž závěr odvolacího soudu, podle kterého toliko odmítnutím návrhu na provedení důkazu znaleckým posudkem nebyla dovolateli odňata možnost jednat před soudem ve smyslu , je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2000, sp. zn. , či ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. ).

Přípustným pak dovolání nečiní ani otázka povinnosti soudu prvního stupně pořídit zvukový záznam z jednání, a to již proto, že v projednávané věci nebylo pořízení zvukového záznamu – jak se podává z protokolu o ústním jednání konaném dne 27. 5. 2016 (č. l. 535 spisu) – objektivně možné ( ). Na řešení otázky důsledků nepořízení zvukového záznamu podle tudíž napadené rozhodnutí nezávisí. Lze dodat, že Nejvyšší soud se, jak sám dovolatel uvádí, již k této otázce vyjádřil v usnesení ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. .

Pouze pro úplnost pak Nejvyšší soud poznamenává, že řízení o žalobě pro zmatečnost není zatíženo dovolatelem tvrzenou vadou, již spatřuje v tom, že se nemohl osobně vyjádřit ve věci a podávat návrhy (a že toto právo mohl realizovat toliko prostřednictvím svého zástupce, jehož ustanovení si vyžádal). Jak se podává z protokolu o ústním jednání před odvolacím soudem (č. l. 578 a násl. spisu), dovolateli bylo umožněno, aby se vyjádřil, a dovolatel této možnosti využil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 4. 2019

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu