Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 31/2019

-271

USNESENÍ

Nejvyšší soud v trestní věci obviněného

P. K.

Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně

neodnímá

.

Odůvodnění:

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství Brno-venkov podal dne 7. 11. 2017 obžalobu na obviněného P. K. pro přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

Okresní soud Brno-venkov trestním příkazem ze dne 30. 11. 2017, sp. zn. , uznal obviněného vinným přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a uložil mu trest. Trestní příkaz nenabyl právní moci, neboť obviněný proti němu podal odpor.

Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 5. 2. 2019, sp. zn. , byl obviněný P. K. uznán vinným přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let (č. l. 224 tr. spisu). Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání obviněný P. K. a matka obviněného J. K. Věc je u Krajského soudu v Brně vedena pod sp. zn. .

Dne 5. 4. 2019 byl Krajským soudem v Brně předložen Nejvyššímu soudu trestní spis Okresního soudu Brno-venkov, sp. zn. s návrhy obviněného P. K. a matky obviněného J. K. na delegaci. V předkládací zprávě krajský soud uvedl, že u Krajského soudu v Brně je vedeno odvolací řízení ve věci Okresního soudu Brno-venkov, sp. zn. , přičemž odvolání ve věci podal obviněný P. K. a matka obviněného J. K. Obsahem trestního spisu je podle soudu řada podání obviněného a jeho matky, ze kterých vyplývá názor těchto osob, že u Krajského soudu v Brně není v trestní věci obviněného zaručena nestrannost rozhodování a žádají, aby byla věc tomuto soudu odňata a přikázána Krajskému soudu v Praze (č. l. 249 tr. spisu) nebo neurčenému soudu, který by určil Nejvyšší soud.

Z podání obviněného P. K. nacházejících se v trestním spise (zejména na č. l. 235 tr. spisu – podání ze dne 7. 2. 2019 podepsané i J. K.), a z podání matky obviněného J. K. ze dne 19. 3. 2019 (č. l. 249 tr. spisu) vyplývá návrh těchto osob na to, aby bylo o jejich odvoláních rozhodováno Krajským soudem v Praze. Navrhují tedy odnětí věci Krajskému soudu v Brně a její přikázání Krajskému soudu v Praze. V uvedených podáních jsou obsáhle popsány různé dosavadní případy obviněného řešené policií i soudy v různých řízeních a přiloženy jsou i dalšíy (např. záznam výpovědi obviněného na Policii ČR v souvislosti s trestním oznámením ze dne 3. 1. 2002; úřední záznamy o podaném vysvětlení ze dne 21. 4. 1994 a 20. 7. 2000; podnět ze dne 27. 2. 2019 k stíhání úředníků Krajského soudu v Brně v souvislosti s jinou věcí vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. ), na základě kterých podle obviněného soudci Krajského soudu v Brně porušili zákon. Obžalobu ve své trestní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. považuje obviněný za nepravdivou a své trestní stíhání za vykonstruované.

Nejvyšší soud projednal předložené návrhy a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v d. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal. Obsahem obou návrhů totiž nejsou žádné konkrétní důvody, které by svědčily o tom, že celý Krajský soud v Brně – resp. všichni soudci tohoto soudu nejsou schopni ve věci obviněného (sp. zn. ) spravedlivě a nestranně rozhodnout.

Námitky týkající se průběhu skutkového děje pak nemohou být předmětem řízení Nejvyššího soudu o návrhu na delegaci, neboť budou řešeny v rámci řízení o odvolání obviněného u příslušného Krajského soudu v Brně.

Pokud se týká dalších námitek uplatněných v návrhu na delegaci, podle obviněného také další soudci spolupracují a plní úkoly v rámci jakési „mafie“, kritizuje jejich práci a obviňuje je z praktik známých z vykonstruovaných procesů předlistopadové doby. Obviněný se domnívá, že v rámci Jihomoravského kraje v podstatě neexistuje soud, který by se mohl nezávisle a nestraně zabývat jeho věcí. Nejvyšší soud konstatuje, že ani v případě těchto obecných námitek se nejedná o důležité důvody k odejmutí věci příslušnému Krajskému soudu v Brně.

Nejvyšší soud tedy shledal, že obviněný a J. K. ve svém návrhu neuvedli žádné skutečnosti zakládající existenci důležitého důvodu ve smyslu ustanovení § 25 tr. ř., než obecné námitky, které jsou motivované jejich nespokojeností s tím, jak soudy v této i jiných různých věcech obviněného rozhodují.

Za tohoto stavu nelze považovat návrhy na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. za důvodné, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. 5. 2019

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu