Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 15/2024

7 Td 15/2024-267

USNESENÍ

P. K.

Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně

neodnímá

.

Odůvodnění:

1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství Brno-venkov podal dne 9. 11. 2022 návrh na potrestání obviněného P. K. pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

2. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 14. 11. 2023, sp. zn. , byl obviněný uznán vinným zmíněným přečinem a byl mu za to podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. Tento rozsudek nenabyl právní moci, neboť proti němu podal odvolání obviněný P. K. Věc byla poté předložena odvolacímu soudu, tedy Krajskému soudu v Brně, kde je vedena pod sp. zn. .

3. Podáním, které bylo Krajskému soudu v Brně doručeno dne 28. 3. 2024, učinil obviněný návrh na odnětí věci tomuto soudu a její přikázání Krajskému soudu v Hradci Králové. Na úvod poukázal na šestistránkové podání J. K. ze dne 19. 6. 2019, které učinila ve věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , které má údajně obsahovat důkazy zpochybňující objektivitu a nestrannost v řízeních vedených u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , , a , a dále u Krajského soudu v Brně a u Vrchního soudu v Olomouci. Obviněný požadoval, aby soud rozhodující nyní projednávanou věc si zmíněné podání k věci připojil, neboť je zřejmé, že také v této jeho věci je pokračováno v likvidačním trendu jeho osoby jako justiční oběti, v rámci realizace strategie mafie působící u Okresního soudu Brno-venkov a u dalších jmenovaných soudů, která záměrně porušuje zákony v neprospěch jeho osoby. Dodal, že oznámením na současnou soudkyni Vrchního soudu v Olomouci JUDr. A. Svobodovou se orgány činné v trestním řízení vůbec nezaobírají a spoléhají se na neexistenci demokratického právního prostředí v České republice. Jako přílohu ke svému návrhu na delegaci připojil podání nazvané Žádost o abolici, která byla sepsána J. K. dne 9. 6. 2020 ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

4. Nejvyšší soud projednal předložený návrh obviněného a dospěl k následujícímu závěru.

5. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v d. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše zmíněného ústavního principu. Návrh na delegaci se tedy musí zakládat na skutečně závažných důvodech, které opodstatňují závěr, že u příslušného soudu nejsou dány podmínky pro náležité zjištění skutkového stavu jako podkladu rozhodnutí, pro nestranné a objektivní posouzení věci, pro rychle a hospodárně provedené řízení apod.

6. V posuzované věci se však o nic takového nejedná. Obviněný neuvedl žádné, natož pak důležité důvody, které by měly být podkladem delegace. Z jeho argumentace (zde Nejvyšší soud doplňuje, že o delegaci rozhoduje na základě návrhu obviněného na delegaci a trestního spisu předloženého Krajským soudem v Brně vedeného pod sp. zn. , jehož se návrh na delegaci týká, nikoli na podkladě dalších neurčitých podání učiněných v jiných trestních věcech, které obviněný zmínil) není převážně ani patrné, jaká má být konkrétní souvislost s projednávanou věcí. Obsahem návrhu obviněného, jakož i předloženého trestního spisu Okresního soudu Brno-venkov vedeného ve věci sp. zn. (jehož se návrh na delegaci týká), totiž nejsou žádné konkrétní důvody, které by svědčily o tom, že celý Krajský soud v Brně není schopen ve věci obviněného vedené pod sp. zn. spravedlivě a nestranně rozhodnout.

7. Pokud se týká obecných námitek uplatněných v návrhu na delegaci, podle kterých se i v této jeho trestní věci vedené pod sp. zn. , resp. pod sp. zn. , jedná o pokračování v likvidačním trendu soudů (obviněný zmínil jiná svá trestní řízení) vůči jeho osobě, porušování zákonů a o realizaci strategie jakési „mafie“ fungující v rámci Okresního soudu Brno-venkov, Krajského soudu v Brně či Vrchního soudu v Olomouci, Nejvyšší soud uvádí, že takové skutečnosti z předloženého trestního spisu nevyplývají. Obdobnými námitkami se navíc Nejvyšší soud zabýval již v řízeních vedených např. pod sp. zn. , a , souvisejících s jinými trestními věcmi obviněného, v nichž obviněný v obdobných souvislostech neuvedl žádné konkrétní námitky, které by svědčily pro jeho tvrzení.

8. Nejvyšší soud zároveň dodává, že v případě pochybností o nestrannosti se lze z důvodů uvedených v § 30 odst. 1 tr. ř. domáhat vyloučení soudců, avšak jen těch konkrétních, kteří jsou jako zákonní soudci určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí konkrétní věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu (a v návaznosti na to podložit závěr o potřebě delegace věci). Námitky směřující k vyloučení orgánů činných v trestním řízení z vykonávání úkonů trestního řízení lze tedy vznášet jen proti konkrétním osobám, které se na provádění těchto úkonů skutečně podílejí, nikoli proti neurčitým osobám (např. proti všem soudcům určitého kraje; srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád I. §1-156. Komentář. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 371).

9. Nejvyšší soud tudíž shledal, že obviněný ve svém návrhu na delegaci neuvedl žádné důležité důvody ve smyslu ustanovení § 25 tr. ř. Ani v příloze, jíž obviněný přiložil ke svému návrhu (žádost o abolici sepsaná J. K. ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. ), nelze shledat důležité argumenty, které by měly souvislost s projednávanou věcí a které by odůvodňovaly delegaci věci k jinému soudu. Obsahem jeho podání byly obecné námitky, motivované zjevně především jeho nespokojeností s tím, jak soudy v jeho různých věcech rozhodují.

10. Za tohoto stavu nelze považovat návrh na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno, tedy že se věc podle § 25 tr. ř. Krajskému soudu v Brně neodnímá.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. 4. 2024

JUDr. Radek Doležel

předseda senátu