Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4134/2018

26 Cdo 4134/2018-62

USNESENÍ

M. P.

městské části Praha 9

, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 14/324, zastoupené Mgr. Františkem Steidlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Týnská 633/12, o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. července 2018, č. j. -40, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.388,- Kč k rukám Mgr. Zuzany Kratěnové, advokátky se sídlem v Praze, Bělehradská 572/63, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 12. března 2018, č. j. -15, vyhověl žalobě a určil, že je neoprávněná výpověď žalované ze dne 11. září 2017 z nájmu žalobce k

„bytu č. 16, o velikosti 0+1, v domě č. p. XY, na adrese XY“

(dále jen „Výpověď“ a „byt“); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. července 2018, č. j. -40, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že Výpověď je neoprávněná ve smyslu o. z. ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále opět jen „o. z.“), neboť pro neurčité skutkové vymezení použitého výpovědního důvodu podle o. z. (vymezeného tak, že

„dle sdělení sousedů se to v bytě střídá, studenti, muž se ženou apod.“

)

je namístě ji posoudit jako nicotné (správně zdánlivé) právní jednání podle § 553 odst. 1 o. z.; žalovaná tak

„naprosto obecnou formulací výpovědního důvodu a absencí jakéhokoli časového vymezení znemožnila žalobci možnost obrany (prokázání nepravdivosti či neexistence výpovědního důvodu)“

, jak to vyjádřil odvolací soud

.

Dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku odvolacího soudu, k němuž se žalobce prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřil, není z posléze uvedených důvodů přípustné podle ( , , ve znění po novele provedené – dále opět je „o.s.ř“).

V soudní praxi není pochyb o tom, že výpověď pronajímatele z nájmu bytu je jednostranným hmotněprávním jednáním a musí tudíž splňovat obecné náležitosti právního jednání (viz § 545 a násl. o. z.). Kromě toho výpověď pronajímatele musí obsahovat rovněž zvláštní náležitosti specifikované zejména v § 2286 a § 2288 odst. 3 o. z. (ve vztahu k výpovědi bez výpovědní doby viz též § 2291 odst. 3 o. z.). Vedle dalších zde uvedených náležitostí v ní musí být uveden výpovědní důvod. Tomuto zákonnému požadavku pronajímatel dostojí nejen tím, že v písemné výpovědi odkáže na ustanovení § 2288 odst. 1 a 2 o. z. (příp. ustanovení § 2291 odst. 1 a 2 o. z.), nýbrž především tím, že použitý výpovědní důvod skutkově vymezí (uvede skutečnosti, které v poměrech dané věci individualizují podmínky v zákoně uvedeného a ve výpovědi použitého výpovědního důvodu, tj. skutečnosti, které ho v daném případě zakládají) tak, aby tento skutek – zejména z důvodu perfektnosti výpovědi jako hmotněprávního jednání pronajímatele a také z důvodů právní jistoty a možnosti obrany ze strany nájemce – byl nezaměnitelný s jiným skutkem. Skutkovým vymezením výpovědního důvodu jsou vázáni jak subjekty nájemního vztahu, tak i soud v řízení o přezkoumání oprávněnosti výpovědi (a to z příčin, které již v minulosti – v poměrech řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu podle /později odst. 4/ , , ve znění do 31. října 2011 /resp. do 31. prosince 2013/ – vyložil Nejvyšší soud např. v rozsudku z 21. dubna 2011, sp. zn. ). V řízení podle o. z. není tedy soud oprávněn uplatněný výpovědní důvod (jeho skutkové vymezení) doplňovat, měnit či dokonce nahrazovat; může jej toliko vyložit postupem podle a násl. o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. září 2018, sp. zn. , a v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 rozsudky Nejvyššího soudu z 15. července 2010, sp. zn. , uveřejněný pod č. 77/2011 časopisu Soudní judikatura, z 21. července 2011, sp. zn. , či z 15. října 2014, sp. zn. /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozsudku odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 18. prosince 2014, sp. zn. ). Vzhledem k závěrům přijatým oběma soudy nelze ani přehlédnout, že podle již ustálené soudní praxe neoprávněná je i výpověď, která je neplatná či zdánlivá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. ledna 2017, sp. zn. , uveřejněný pod č. 75/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolatelka se prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle předně domáhá odchýlení od výše uvedených judikatorních závěrů stran určitosti vymezení výpovědního důvodu s poukazem na

„zcela zásadní změnu na trhu s byty …, pro kterou se vžil název Airbnb podle internetové služby zprostředkovávající krátkodobé a často nelegální či v šedé zóně se odehrávající podnájmy bytů“

, jež pronajímatelům znemožňuje požadavkům na určitost výpovědi z nájmu bytu dostát.

Z hlediska formulací použitých ve Výpovědi a z pohledu zjištěných skutečností však nic nenasvědčovalo tomu, že v posuzované věci by právě o takový případ mělo jít. Ve Výpovědi totiž dovolatelka odkázala na ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a/ o. z., uvedla, že žalobce v bytě nebydlí, a s poukazem na ustanovení § 2276 o. z. zdůraznila, že ho přenechal do užívání třetí osoby bez jejího souhlasu; použitý výpovědní důvod pak skutkově vymezila pouze tak, že

„dle sdělení sousedů se to v bytě střídá, studenti, muž se ženou apod.“

Taková formulace logicky svědčí ve prospěch názoru, že zde mělo jít o „klasický“ nedovolený podnájem bytu ve smyslu § 2275 odst. 1 a 2 a § 2276 o. z. Pak ovšem nelze ztratit ze zřetele, že v praxi pronajímatel k dání výpovědi z tohoto důvodu přistoupí zpravidla tehdy, jsou-li mu známy osoby, jež bez jeho souhlasu byt nájemce užívají; je tudíž schopen je individualizovat (jménem či alespoň pohlavím, věkem, národností apod.). Avšak i za situace, kdy by nebylo možné osoby pobývající v předmětném bytě konkrétně označit, je zapotřebí zmínit kupříkladu alespoň časové období, v němž k danému porušení docházelo, případně jiné okolnosti, jež by spolehlivě (nezaměnitelně) vymezily konkrétní závadné chování žalobce, a umožnily mu tak na Výpověď kvalifikovaně reagovat. Z takto ve Výpovědi užité obecné formulace však není zřejmé, jaké osoby měly byt užívat, ani v jakém období (případně zda šlo o dlouhodobý stav, v němž k porušování povinností ze strany nájemce docházelo) či jakým způsobem tvrzené podnajímání předmětného bytu ve skutečnosti probíhalo. Ostatně ztížení (nemožnost) kvalifikované obrany osvědčil i sám žalobce, který v žalobě na Výpověď reagoval uvedením osob, které s ním žily před řadou let (viz č. l. 2 spisu). Nad rámec uvedeného dovolací soud podotýká, že z výpovědi dovolatelkou navržené svědkyně ani nevyplývá, že by k tvrzenému závadnému chování ze strany žalobce mělo docházet. S přihlédnutím k řečenému lze tudíž uzavřít, že vzhledem ke zjištěným skutečnostem nejsou úvahy odvolacího soudu zjevně nepřiměřené, a v takto zjištěných poměrech není ani důvod se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu odchýlit.

Dále dovolatelka předkládá k dovolacímu přezkumu otázku, zda

„osoba, jež byt neužívá k bydlení, se může u soudu úspěšně domáhat zvýšené právní ochrany zákonodárcem určené osobám realizujícím v bytě svou bytovou potřebu“

. Tato otázka však není způsobilá založit přípustnost dovolání, jelikož na jejím vyřešení rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá a z posléze uvedených důvodů ani spočívat nemůže. Zde dovolací soud pouze připomíná, že není-li v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 neužívání bytu samo o sobě výpovědním důvodem, jen stěží lze nájemci, jenž (údajně) byt neužívá k uspokojení své bytové potřeby (a současně neporušuje své povinnosti z nájmu vyplývající), přiznanou zákonnou ochranu odepřít, a to ani v situaci, kdy pronajímatelem je obec; neužívání bytu nájemcem nelze v současných právních poměrech podřadit ani pod výpovědní důvod podle § 2288 odst. 1 písm. d/ o. z., neboť v něm použitou obecnou klauzuli je třeba vykládat restriktivně.

Konečně dovolací soud nepřehlédl ani dovolatelčino sdělení, že dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu i ve výroku o náhradě nákladů řízení. Zde však – z důvodu stručnosti – pouze uvádí, že podle není dovolání proti této části rozhodnutí přípustné.

Vycházeje z předestřených závěrů dovolací soud neshledal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustným podle , a proto je podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 16. 4. 2019

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu