Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2158/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky Městské části Praha 9 se sídlem v Praze 9, Sokolovská 324/14, zastoupené Mgr. Františkem Steidlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Týnská 633/12, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -62 ze dne 16. dubna 2019 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -40 ze dne 19. července 2018, za účasti Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Ing. Martina Pytlíka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. Mezi stěžovatelkou a vedlejším účastníkem byla dne 21. 12. 1992 uzavřena na dobu neurčitou smlouva o nájmu bytu č. X, o velikosti 0+1, v domě č. p. XY, na adrese P. (dále jen "nájemní smlouva"). Stěžovatelka zaslala dne 11. 9. 2017 vedlejšímu účastníkovi výpověď nájmu předmětného bytu pro hrubé porušení povinností nájemce.

2. Na základě žaloby vedlejšího účastníka určil Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen "obvodní soud") rozsudkem č. j. -15 ze dne 12. 3. 2018, že výpověď nájmu ze dne 11. 9. 2017 je neoprávněná. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozsudkem č. j. -40 ze dne 19. 7. 2018 rozsudek obvodního soudu potvrdil; Nejvyšší soud usnesením č. j. -62 ze dne 16. 4. 2019 dovolání stěžovatelky proti rozsudku městského soudu odmítl pro nepřípustnost.

3. Proti rozsudku městského soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností a navrhuje jeho zrušení. Přestože stěžovatelka petitem brojí jen proti rozsudku městského soudu, posoudil Ústavní soud ústavní stížnost podle obsahu jako celek a za napadené rozhodnutí považuje i usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání.

4. Podle stěžovatelky vedlejší účastník neužíval byt k bydlení, a porušil tak hrubě povinnosti vyplývající pro něj ze zákona i nájemní smlouvy. V důsledku obvodním soudem určené (a městským soudem potvrzené) neoprávněnosti výpovědi nájmu došlo k nucenému a nezákonnému omezení jejího vlastnického práva k bytu bez existence veřejného zájmu. V obecnými soudy poskytnuté ochraně vedlejšího účastníka, který byt neužívá, stěžovatelka spatřuje nepřiměřený zásah do jí ústavně zaručených práv; konkrétně do smluvní volnosti plynoucí ze zásady legální licence podle d (dále jen " "), práva na nedotknutelnost a ochranu vlastnictví podle a 4 y a práva na ochranu majetku podle Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatelka dále navrhuje posouzení jí uvedeného výpovědního důvodu prismatem svých ústavně zaručených práv podle , (dále jen " "), a dává in eventum k úvaze zrušení téhož zákona.

5. Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s i , o Ústavním soudu (dále jen " "), a je přípustná podle téhož zákona; je však zjevně neopodstatněná.

6. Argumentace obsažená v ústavní stížnosti tkví zejména v polemice s nesprávným právním hodnocením zjištěných skutečností obecnými soudy, a proto postrádá ústavně právní rozměr. Městským soudem byl srozumitelným způsobem a v souladu s ústavním pořádkem potvrzen rozsudek obvodního soudu, který určil neoprávněnost výpovědi nájmu zejména pro její neurčitost - výpovědní důvod byl vymezen obecnými (a v řízení neprokázanými) skutkovými tvrzeními. Stejně tak Nejvyšší soud přesvědčivě odůvodnil, proč, kromě neodchýlení se odvolacího soudu od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nemohla stěžovatelkou i v ústavní stížnosti vznesená otázka zvýšené ochrany nájemce založit přípustnost dovolání. V posuzované věci nejde o případ vyvlastnění, nýbrž o zákonnost (platnost) stěžovatelkou učiněné výpovědi nájmu; odkazy na obecné postuláty o zásahu do autonomie vůle a absenci veřejného zájmu na omezení vlastnického práva stěžovatelky proto nejsou přiléhavé. Ústavní soud by mohl do rozhodovací činnosti obecných soudů zasáhnout v případě excesu, který však v posuzované věci nezjistil a pro stručnost odkazuje na dostatečná, srozumitelná a celkově ústavně konformní odůvodnění napadených rozhodnutí. K postoupení věci plénu Ústavního soudu za účelem vyhovění eventuálnímu návrhu na zrušení nenašel čtvrtý senát Ústavního soudu, vzhledem k výše uvedenému, žádný důvod.

7. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že napadenými rozhodnutími nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatelky; ústavní stížnost a návrh s ní spojený mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný ve spojení s písm. b) téhož ustanovení, a to postupem podle téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. srpna 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu