Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 106/2018-145

KSOS 31 INS 23197/201431 ICm 4726/201529 ICdo 106/2018-145

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce JUDr. Patrika Graňáka, se sídlem v Karviné - Fryštátě, Svatováclavská 97/6, PSČ 733 01, jako insolvenčního správce dlužníka MH METAL TRADE s. r. o.,zastoupeného Mgr. Zuzanou Sedláčkovou, advokátkou, se sídlem ve Frýdku - Místku, Politických obětí 118, PSČ 738 01, proti žalovanému Nehlsen Třinec, s. r. o., se sídlem v Třinci, Jablunkovská 392, PSČ 739 61, identifikační číslo osoby 25 35 59 96, zastoupenému Mgr. Urszulou Wojnarovou, advokátkou, se sídlem v Třinci, Frýdecká 494, PSČ 739 61, o určení neúčinnosti právního jednání dlužníka a vydání částky 243.020,- Kč, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka MH METAL TRADE s. r. o., se sídlem v Rýmařově, 8. května 1245/50, PSČ 795 01, identifikační číslo osoby 28 31 15 40, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. dubna 2018, č. j. , -123 ( ), takto:

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 18. dubna 2018 č. j. , -123 ( ), potvrdil rozsudek ze dne 8. listopadu 2017, č. j. -89, jímž Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce (JUDr. Patrik Graňák, jako insolvenční správce dlužníka MH METAL TRADE s. r. o.) domáhal vůči žalovanému (Nehlsen Třinec, s. r. o.) určení, že „právní jednání“ dlužníka spočívající v převodu částky 243.020,- Kč dne 9. června 2014 z účtu dlužníka na pohledávky žalovaného je vůči přihlášeným věřitelům neúčinné a zamítl žalobu na vydání částky 243.020,- Kč do majetkové podstaty dlužníka.

Odvolací soud po doplnění dokazování – odkazuje na skutková zjištění insolvenčního soudu a cituje ustanovení a až 5 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – shodně s insolvenčním soudem uzavřel, že spornou platbu [rozuměj platbu na úhradu faktury č. 0021012852, vystavené dne 8. května 2014, splatné téhož dne, na částku 243.020,- Kč, kterou žalovaný vyúčtoval dlužníku (obvyklou) kupní cenu za dodané zboží - 8 380 kg materiálu „AlMgSi Profily + Fe 2% volné“, a to 29 Kč/kg] dlužník učinil za podmínek obvyklých v obchodním styku, obdržel za ni přiměření protiplnění, přičemž nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a žalovaný nemohl ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku nebo že by sporné jednání mohlo vést k jeho úpadku [ 241 odst. 5 písm. b) ].

Odvolací soud (mimo jiné) zdůraznil, že v poměrech dané věci, kdy žalovaný dlužníku po několik let dodával kovový materiál pro výrobu, dlužník stanovil výkupní cenu, kterou pak žalovaný dlužníku fakturoval a kdy dlužník do června 2014 své závazky (nejen) vůči žalovanému hradil, nelze v prodlení dlužníka v úhradách závazku v rámci obchodních vztahů mezi podnikateli spatřovat „úpadkovou situaci“ dlužníka ve smyslu ustanovení .

Současně poukázal na okolnost, že na straně dlužníka došlo „z objektivních“ příčin (byť šlo o jeho podnikatelské riziko) k situaci, že byl dlužníku odcizen přepravovaný materiál ze zahraničí (značné hodnoty), určený pro dlužníkovu výrobu, přičemž z tohoto důvodu došlo k potížím ve výrobě a v důsledku toho nebyl dlužník schopen hradit své závazky v celém rozsahu a ve lhůtách splatnosti. Jelikož byl dlužník (i) pro tento případ pojištěn, pokračoval nejen ve výkupu materiálu, ale v rámci možností i v další výrobě a na základě jednání s přepravcem i pojišťovnou oprávněně „očekával“, že mu bude škoda uhrazena. Nejméně do srpna 2014 dlužník provozoval svou výrobu a tuto ukončil až po informaci pojišťovny, že mu škodu neuhradí.

Konečně doplnil, že žalovaný nemohl ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku nebo že by tento úkon (sporné právní jednání) mohlo vést k jeho úpadku, což nemohla zpochybnit ani skutečnost, že ohledně majetku dlužníka probíhala v dřívější době dvě insolvenční řízení. K prvnímu insolvenčnímu návrhu (vedenému u insolvenčního soudu pod sp. zn. XY) totiž nebylo možno přihlížet a druhé insolvenční řízení (vedené u insolvenčního soudu pod sp. un. XY) bylo zastaveno pro zpětvzetí insolvenčního návrhu navrhujícím věřitelem. Přitom na úpadek dlužníka nebylo možno usuzovat ani na základě listin založených do sbírky listin u rejstříkového soudu (a to zčásti až 4. prosince 2014).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), k řešení otázky dosud (podle jeho názoru) Nejvyšším soudem nezodpovězené, a to, zda může osoba, v jejíž prospěch byl učiněn neúčinný právní úkon, unést důkazní břemeno ohledně liberačního důvodu uvedeného v ustanovení , tj. že ani s náležitou pečlivostí nemohla vědět o úpadku dlužníka, nebo že by úkon mohl vést k úpadku dlužníka, to vše v situaci, kdy „proti dlužníkovi byla zahájena dvě insolvenční řízení, ve kterých byli uvedeni další věřitelé dlužníka ba i přihlášeni přihláškou s uvedením jejich pohledávek po splatnosti“.

Dovolatel snáší argumenty ve prospěch závěru, podle něhož výše zmíněný předpoklad v poměrech dané věci splněn nebyl, a požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný považuje rozhodnutí odvolacího soudu (v řešení otázky dovoláním otevřené) za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání žalobce, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud jako nepřípustné odmítl podle ustanovení

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, a které bylo dovoláním zpochybněno, odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž:

Má-li určitá osoba dostát požadavku náležité pečlivosti ve smyslu , je povinna vyvinout ke zjištění rozhodných skutečností takové úsilí, které by v obdobné situaci vyvinula jiná rozumně pečlivá osoba. Je-li však nadána odbornými znalostmi, schopnostmi či dovednostmi, lze z požadavku náležité péče dovodit, že je povinností takové osoby své znalosti, schopnosti či dovednosti (v rámci svých možností) využít. Posuzování toho, zda určitá osoba vyvinula patřičné úsilí, je otázkou posuzování okolností konkrétního případu, a proto zpravidla nelze učinit paušální závěr, podle něhož by určité jednání vždy bylo v souladu s požadavkem náležité péče.

Srov. rozsudek ze dne 29. srpna 2017, sen. zn. , k jehož závěrům se Nejvyšší soud dále přihlásil např. v rozsudku ze dne 31. října 2017, sen. zn. , a ze dne 30. listopadu 2017, sen. zn. .

V dané věci je zjevné, že žalovaný nebyl osobou nadanou odbornými znalostmi, schopnostmi či dovednostmi (poměřováno ve vztahu k požadavku náležité péče ke zjištění rozhodných skutečností ve smyslu dotčeného ustanovení), přičemž závěr odvolacího soudu o tom, že s náležitou péčí postupoval, není (s ohledem na skutkové poměry věci – viz zjištění soudů nižších stupňů shora) ani zjevně nepřiměřený. S argumentací dovolatele založenou na údajích obsažených v insolvenčním rejstříku ohledně „předchozích“ insolvenčních řízeních na majetek dlužníka, se odpovídajícím způsobem vypořádal odvolací soud; ani Nejvyšší soud nemá – vzhledem k výsledkům těchto řízení – žádné pochybnosti o tom, že tyto údaje nemohly narušit dobrou víru žalovaného chráněnou právě ustanovením .

K tomu srov. v poměrech téhož insolvenčního řízení důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2019, sen. zn. .

Současně je mimo jakoukoli pochybnost, že v daných skutkových poměrech bylo zaplacení sjednané (a přiměřené) kupní ceny za již dodané zboží, na základě kupní smlouvy, kterou smluvní strany uzavřely v rámci předmětu své podnikatelské činnosti, právním úkonem v obchodním styku obvyklým.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalobce Nejvyšší soud odmítl a žalovanému vzniklo vůči žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

Ty v dané věci sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) určené podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu). Jde o incidenční spor, který je ve smyslu ustanovení advokátního tarifu sporem ve věci rozhodované v insolvenčním řízení, u něhož se považuje za tarifní hodnotu částka 50.000,- Kč. Tomu odpovídá (dle . advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 3.100,- Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů podle ustanovení advokátního tarifu ve výši 300,- Kč, jde o částku 3.400,- Kč; s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ( ) činí celkem náhrada nákladů dovolacího řízení částku 4.114,- Kč.

K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 27. 3. 2019

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu