Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4200/2018

-314

USNESENÍ

J. B.

1/

A. K.

, bytem XY, zastoupené JUDr. Janem Fričem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova 1/65, a

2/ Správnímu bytovému družstvu Rozvoj

, se sídlem v Praze 4, Jihlavská 1276/17, IČO: 00033006, zastoupenému JUDr. Irenou Malcovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Mazurská 846/2, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2018, č. j. -275, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované 1/ na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114,- Kč k rukám JUDr. Jana Friče, advokáta se sídlem v Praze 5, Štefánikova 1/65, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. V poměru mezi žalobcem a žalovaným 2/

nemá

žádný z těchto účastníků

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 6. září 2017, č. j. -207, zamítl žalobu na určení, že žalovaný 2/ je vlastníkem tam specifikovaných nemovitých věcí a rozhodl o nákladech řízení účastníků.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne 10. října 2017 odvolání. Usnesením ze dne 26. října 2017, č. j. -223, jej soud prvního stupně vyzval k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve lhůtě patnácti dnů od právní moci usnesení. Usnesení (výzva) mu byla doručena 26. října 2017 a soudní poplatek zaplatil 23. listopadu 2017.

Usnesením ze dne 20. listopadu 2017, č. j. -233, soud prvního stupně odvolací řízení zastavil s odůvodněním, že soudní poplatek žalobce nezaplatil ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 26. října 2017, č. j. -223; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků. Po zjištění, že soudní poplatek byl zaplacen do konce lhůty k odvolání proti citovanému usnesení o zastavení odvolacího řízení, však usnesení o zastavení řízení zrušil usnesením ze dne 11. prosince 2017, č. j. -239. Usnesením ze dne 27. března 2018, č. j. -254, však odvolací řízení opětovně zastavil, znovu s odůvodněním, že odvolací poplatek nezaplatil ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 26. října 2017, č. j. -223, a k zaplacení poplatku po marném uplynutí této lhůty se nepřihlíží; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 27. března 2018, č. j. -254, a k odvolání žalovaného 2/ proti nákladovému výroku III. rozsudku soudu prvního stupně ze dne 6. září 2017, č. j. -207, Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 28. května 2018, č. j. -275, potvrdil zastavovací usnesení soudu prvního stupně (výrok I.) a v nákladovém výroku III. i jeho rozsudek (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (výrok III.).

Dovolání žalobce (dovolatele) proti výroku I. citovaného usnesení odvolacího soudu (k němuž se žalovaná 1/ prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřila) není přípustné podle (, , ve znění pozdějších předpisů – dále opět jen „“), neboť odvolací soud vyřešil v souladu s již ustálenou soudní praxí otázku rozhodného znění , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), a v souladu s takto ustálenou praxí vyložil rovněž aplikovaná ustanovení tohoto zákona.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 28. srpna 2018, sp. zn. , dovodil, že v ustanovení stanoví, že poplatková povinnost za řízení vzniká podle písm. a/ podáním návrhu na zahájení řízení, podle písm. b/ podáním odvolání, podle písm. c/ podáním dovolání, podle písm. d/ podáním kasační stížnosti. Vychází tedy mimo jiné z toho, že poplatek za řízení je stanoven vždy podle toho, o jaké podání se jedná – zda jde o podání, kterým se řízení zahajuje, nebo kterým se zahajuje řízení o opravném prostředku, a to odvolání, dovolání či kasační stížnosti. Z toho se podává závěr, že poplatková povinnost založená odvoláním ( ), které bylo podáno v době, kdy již byl účinný , se řídí , ve znění K uvedeným závěrům se dovolací soud přihlásil též v usneseních z 27. listopadu 2018, sp. zn. , z 28. listopadu 2018, sp. zn. , z 19. prosince 2018, sp. zn. , či z 20. prosince 2018, sp. zn. , a sdílí ho i v projednávané věci.

Podle ve znění účinném od 30. září 2017, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

V projednávané věci bylo odvolací řízení zahájeno 10. října 2017, kdy dovolatel podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Jelikož bylo odvolání podáno po nabytí účinnosti , řídí se poplatková povinnost založená odvoláním , o soudních poplatcích, ve znění Usnesením ze dne 26. října 2017, č. j. -223, byl dovolatel vyzván k zaplacení soudního poplatku z odvolání do 15 dnů od právní moci usnesení. Usnesení mu bylo doručeno téhož dne (26. října 2017), a proto lhůta k zaplacení uplynula 10. listopadu 2017. Soudní poplatek však zaplatil až 23. listopadu 2017. Odvolací soud (resp. soud prvního stupně) tudíž správně řízení zastavil, jelikož soudní poplatek nebyl zaplacen ve lhůtě k tomu určené, a k jeho zaplacení po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží ( věta třetí , ve znění účinném od 30. září 2017). Při posouzení vzniku dovolatelovy poplatkové povinnosti tedy soudy obou stupňů v souladu s judikaturou aplikovaly , ve znění , a rovněž tak předpoklady pro zastavení odvolacího řízení.

V poměrech posuzované věci však nelze přehlédnout, že byť původní usnesení o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku soud prvního stupně zrušil, posléze odvolací řízení opět zastavil. Nejde však o takovou vadu řízení, která by sama o sobě mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2018, sp. zn. ). Navíc ani s ohledem na tento specifický postup dovolací soud neshledal důvod, pro nějž by se měl od výše uvedených závěrů odchýlit. Nelze totiž ztratit ze zřetele, že soudní poplatek za odvolání je podle (ať už ve znění před či po novele provedené ) splatný okamžikem jeho podání. Za daných okolností tudíž jeho splatnost nastala dne 10. října 2017, přičemž soudem (dodatečně) určená lhůta uplynula dne 10. listopadu 2017. Dovolateli tak byl poskytnut dostatečný prostor, v němž mohl soudní poplatek uhradit. Neučinil-li tak, není vinou soudů nižších stupňů, že odvolací řízení bylo (v konečném důsledku) v souladu s účinnou právní úpravou pro nesplnění této povinnosti zastaveno. Následný postup soudů totiž nemůže mít vliv na (předchozí) chování dovolatele, jež tento zákonný důsledek zapříčinilo.

Dovolací soud neshledal důvod ani pro dovolatelem navrhované přerušení řízení podle a předložení věci Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení ustanovení věty třetí pro jeho rozpor s ústavním pořádkem. K povaze tohoto ustanovení se totiž Ústavní soud již vyjádřil, kupříkladu v usnesení ze dne 20. června 2018, sp. zn. . V něm mimo jiné dovodil, že stanovení soudcovské lhůty k zaplacení soudního poplatku v délce alespoň 15 dnů s následkem zastavení řízení v případě marného uplynutí lhůty není nepřiměřené ve vztahu k možnosti uplatnit u soudu tvrzené právo, neboť jde již o lhůtu náhradní pro případ nesplnění povinnosti zaplatit soudní poplatek společně s podáním návrhu. Poplatníkům tedy v zásadě nic nebrání, aby svou poplatkovou povinnost řádně splnili již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jejich pasivity. Ústavní soud tudíž neshledal, že by citované ustanovení nepřiměřeně zasahovalo do práva na soudní ochranu zaručeného d, a bylo tak v rozporu s ústavním pořádkem.

Vycházeje z uvedených závěrů dovolací soud dovolání dovolatele odmítl podle – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 7. 3. 2019JUDr. Miroslav Ferákpředseda senátu