Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 4462/2018

-254

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci společnosti H., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, za účasti J. H., narozeného XY, bytem XY, o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, o žalobě pro zmatečnost podané J. H. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 4. 2010, č. j. -46, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. , o dovolání J. H. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 7. 2017, č. j. -200, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 25. 2. 2016, č. j. -188, zamítl žádosti J. H. ze dne 3. 2. 2015, doplněné podáním ze dne 27. 3. 2015, o ustanovení zástupce (výrok I.) a o osvobození od soudních poplatků (výrok II.).

[2] K odvolání J. H. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. 7. 2017, č. j. -200, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal J. H. dovolání, v němž požádal o osvobození od soudního poplatku za dovolání a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

[4] Podle , (dále též jen „“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odstavec druhý písm. a)]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).

[5] Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat - s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení zastavuje, nebo usnesení, jímž se dovolání odmítá - rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

[6] Podle může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

[7] Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).

[8] Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení , o soudních poplatcích, ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud (případně ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[9] Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek za podané dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) o zamítnutí žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.

[10] Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[11] V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť dovolatel uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.

[12] O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[13] V projednávané věci Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 23. 9. 2009, č. j. -9, zrušil společnost H. (dále jen „společnost“), nařídil její likvidaci a likvidátorem společnosti jmenoval JUDr. Martina Klímu. Ačkoli Vrchní soud v Praze posléze usnesením ze dne 15. 4. 2010, č. j. -46, odmítl blanketní odvolání dovolatele (jež dovolatel ani přes výzvu soudu nedoplnil), usnesení soudu prvního stupně přesto změnil, a to tak, že řízení o zrušení společnosti s likvidací a o jmenování likvidátora zastavil.

[14] Proti rozhodnutí odvolacího soudu na č. l. 46 podal dovolatel dne 22. 7. 2010 (č. l. 56) dovolání a žalobu pro zmatečnost. Uvedené dovolání však Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 2. 2019, č. j. -253, odmítl podle a a c) ve znění účinném do 31. 12. 2012 jako zčásti subjektivně, zčásti objektivně nepřípustné. V žalobě pro zmatečnost podané podle , g), odst. 4 pak dovolatel jím označené zmatečnostní důvody nijak nespecifikoval. Oba mimořádné opravné prostředky podané proti rozhodnutí odvolacího soudu na č. l. 46 proto byly uplatněny zřejmě bezúspěšně.

[15] Jde-li v případě dovolání a žaloby pro zmatečnost ve věci samé na č. l. 56 o zřejmě bezúspěšné uplatnění práva, pak ani v případě dovolání proti nemeritorním (procesním) rozhodnutím vydaným v tomtéž řízení nejde o řádně uplatněné právo dovolatele [řízení o žalobě pro zmatečnost na č. l. 56 bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku rozhodnutími na č. l. 139, 142 a 148, proti nimž dovolatel brojil dovoláním a žalobami pro zmatečnost a na obnovu řízení podanými dne 3. 2. 2015 (č. l. 151), přičemž v souvislosti s nimi požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů a osvobození od soudních poplatků, o nichž bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně na č. l. 188 (viz odst. [1] výše)].

[16] Je-li nepochybné, že dovolání nemůže být vyhověno, pak i žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva. Není tedy důvodu, aby byl pro dovolací řízení dovolateli ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.

[17] V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač si byl existence této zvláštní podmínky dovolacího řízení plně vědom (o nutnosti jejího splnění a následcích nečinnosti byl v řízení opakovaně poučován, naposledy usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 4. 3. 2015, č. j. -154), předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s řízení o jeho dovolání zastavil ( a ).

[18] Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí osud dovolání, nerozhodoval (srov. obdobně důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. ).

[19] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[20] Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 2. 2019

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu