Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 12/2019-189

MSPH 77 INS XY192 ICm XY29 ICdo 12/2019-189

USNESENÍ

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. května 2018, č. j. 192 ICm XY, neosvobodil žalobce od soudních poplatků (výrok I.) a žalobci neustanovil zástupce z řad advokátů (výrok II.)

Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání a v následně (viz podání ze dne 27. listopadu 2018) mimo jiné navrhl, aby věc byla odňata Vrchnímu soudu v Praze a přikázána Vrchnímu soudu v Olomouci.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. prosince 2018, č. j. 192 ICm XY, 103 VSPH XY (MSPH 77 XY), vyzval žalobce k doplnění návrhu na přikázání věci jinému odvolacímu soudu (a současně ho poučil o tom, jak má návrh doplnit). Podáním datovaným 7. ledna 2019 žalobce doplnil důvody, pro které má za to, že soudci Vrchního soudu v Praze jsou vyloučeni z rozhodování označené věci.

Následně Vrchní soud v Praze (podáním datovaným 17. ledna 2019) věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni ( , a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud zkoumal návrh na přikázání věci jako soud nejblíže společně nadřízený Vrchnímu soudu v Praze a Vrchnímu soudu v Olomouci, jemuž má být věc přikázána ( věta první ).

K návrhu na delegaci nutnou.

V poměrech projednávané věci není pochyb o tom, že žalobcem tvrzené skutečnosti (viz shora označená podání) ohledně „podjatosti všech soudců INS úseku“ Vrchního soudu v Praze, nejsou těmi důvody, které by mohly vést k postupu předvídanému ustanovení

K tomu srov. též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2016, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. března 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2017, sp. zn. .

K návrhu na delegaci vhodnou.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno − právě proto, že jde o výjimku − vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Jelikož Nejvyšší soud v poměrech dané věc neshledal důvody pro přikázání věci jinému soudu ani podle ustanovení , ani podle ustanovení , rozhodl, že se věc nepřikazuje Vrchnímu soudu v Olomouci k projednání a rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 2. 2019

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu