Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1447/2017

30 Cdo 1447/2017-194

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně P. S., nar. XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 567/33, proti žalované České republice – Ministerstvu životního prostředí, se sídlem v Praze 10, Vršovická 1442/65, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2016, č. j. -147, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 jako soudu prvního stupně ze dne 12. 8. 2016, č. j. -98, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím a uloženo žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 900 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Uvedené částky se žalobkyně domáhala jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí tvrzeným nesprávným úředním postupem, a to ve výši 770 000 Kč v důsledku nevydání akčního plánu podle , o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), pro území městského obvodu Ostrava Radvanice a Bartovice krajským úřadem v době od 1. 5. 2004 do 31. 8. 2012 a ve výši 230 000 Kč v důsledku nevydání Programu zlepšování kvality ovzduší podle , o ochraně ovzduší, pro Aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl.

Ve vztahu k výroku napadeného rozsudku, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, neobsahuje dovolání náležitosti vyžadované , a to dovolací důvod, ani vymezení podmínek přípustnosti dovolání. Tyto vady nebyly po dobu běhu lhůty k podání dovolání odstraněny, přičemž jde o vady, které brání pokračování dovolacího řízení. Nejvyšší soud proto dovolání v uvedeném rozsahu jako vadné odmítl.

Závěr o nedůvodnosti žaloby v rozsahu částky 770 000 Kč založil odvolací soud na úvaze o promlčení daného nároku. Tento závěr žalobkyně žádnou z dovolacích námitek uvedených v bodě II dovolání nezpochybňuje. Z toho je zjevné, že v daném rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu není ve smyslu založeno na otázkách, které žalobkyně Nejvyššímu soudu k posouzení předložila. Vzhledem k vázanosti Nejvyššího soudu dovolacími námitkami nelze než uzavřít, že ani v uvedeném rozsahu není dovolání přípustné.

Závěr o nedůvodnosti žaloby v rozsahu částky 230 000 Kč byl odvolacím soudem založen, mimo jiné, na absenci příčinné souvislosti mezi žalobkyní tvrzeným nesprávným úředním postupem a jí tvrzenou újmou. Odvolací soud k tomu uzavřel, že namísto žalobkyní uváděných a dle ní absentujících opatření k nápravě stavu životního prostředí byla přijata opatření jiná, plnící stejnou funkci, která dokonce vedla ke zlepšení ovzduší v místě bydliště žalobkyně. Vychází-li dovolací námitka (v dovolání ad II/3) týkající se prokazování příčinné souvislosti z tvrzení, že v důsledku nepřijetí namítaných opatření se životní prostředí v bydlišti žalobkyně nezlepšilo, konstruuje žalobkyně své právní posouzení na vlastní verzi skutkových zjištění. Tím se fakticky vymezuje proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, a tak uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod ( ).

Z uvedeného plyne, že se žalobkyni nepodařilo zpochybnit závěr odvolacího soudu o absenci příčinné souvislosti mezi újmou, kterou měla utrpět, a jí tvrzeným nesprávným úředním postupem. Za této situace je zjevné, že otázky žalobkyní Nejvyššímu soudu předkládané a směřující k objasnění existence nesprávného úředního postupu a újmy (v dovolání ad II/1 a 2), nejsou otázkami, na kterých by (výlučně) rozhodnutí odvolacího soudu bylo založeno. To je diskvalifikuje z možnosti založit přípustnost dovolání ve smyslu

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 3. 2019

JUDr. Pavel Simon předseda senátu