Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1749/2022

30 Cdo 1749/2022-367

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Jana Kolby v právní věci žalobce V. B., narozeného dne XY, bytem XY, právně zastoupeného Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 33, proti žalované České republice – Ministerstvu životního prostředí, se sídlem v Praze 10, Vršovická 1442/65, o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2021, č. j. -343, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací dovoláním napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 jako soudu prvního stupně ze dne 23. 4. 2021, č. j. -305, kterým byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 24. 8. 2015 do zaplacení (výrok I. rozsudku odvolacího soudu), a uložil žalobci zaplatit žalované náklady odvolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci (výrok II. rozsudku odvolacího soudu).

Žalobce se domáhal částky ve výši 770 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu tvrzeným nesprávným úředním postupem, jenž měl dle žalobních tvrzení spočívat v tom, že žalovaná nesplnila povinnost vydat akční plán ve smyslu , o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), pro území městského obvodu Ostrava Radvanice a Bartovice v období od 1. 5. 2004 do 31. 8. 2012. Částky ve výši 230 000 Kč se žalobce domáhal jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu za období od 1. 9. 2012 do 23. 2. 2015 nesprávným úředním postupem, jenž měl dle žalobních tvrzení spočívat v nesplnění povinnosti žalované vydat Program zlepšování kvality ovzduší podle později účinného , o ochraně ovzduší, pro Aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII. ), dále jen " ", odmítl.

Závěr o nedůvodnosti žaloby v rozsahu částky 770 000 Kč založil odvolací soud na úvaze o promlčení daného nároku. Odvolací soud k tomu odkázal na rozsudek soudu prvního stupně, jenž při svém právním posouzení ohledně promlčení daného nároku vyšel (mj.) ze zjištění, dle kterého se žalobce domáhal částky 770 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu v důsledku nesprávného úředního postupu žalované za období od 1. 5. 2004 do 31. 8. 2012 spočívajícího v porušení povinnosti vydat akční plán, když tato povinnost žalované vyplývala z , o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), pro území městského obvodu Ostrava Radvanice a Bartovice, jež měla být žalovanou splněna do 31. 8. 2012. Vychází-li proto dovolací námitka (obsažená v dovolání ad II/4), kterou dovolatel zpochybňuje závěr o promlčení nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 770 000 Kč, z tvrzení žalobce, že se předmětného nároku domáhá v souvislosti s nesprávným úředním postupem žalované spočívajícím v kontinuálním porušování práva Evropské unie bez ohledu na povinnosti žalované vyplývající z vnitrostátní právní úpravy, spočívající v porušení povinnosti žalované zajistit prostřednictvím přijetí účinných nástrojů nepřekračování zákonných imisních limitů, ode dne 1. 5. 2004 do dne podání žaloby, resp. dosud, pak tím dovolatel konstruuje své oponentní právní posouzení na vlastní verzi skutkových zjištění. Tím se, navzdory svému prohlášení učiněnému v úvodu svého dovolání, fakticky vymezuje proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, nikoli proti jím učiněnému právnímu posouzení, a uplatňuje tak nezpůsobilý dovolací důvod (srov. ).

Závěr o nedůvodnosti žaloby v rozsahu částky 230 000 Kč byl odvolacím soudem založen mj. na absenci příčinné souvislosti mezi žalobcem tvrzeným nesprávným úředním postupem a jím tvrzenou újmou. Odvolací soud k tomu uzavřel, že namísto žalobcem uváděných a dle něj absentujících opatření k nápravě stavu životního prostředí, byla přijata opatření jiná, plnící stejnou funkci, která dokonce vedla ke zlepšení stavu ovzduší v místě bydliště žalobce. Vychází-li dovolací námitka (v dovolání ad II/2) týkající se prokazování příčinné souvislosti z tvrzení, že v důsledku nepřijetí namítaných opatření se životní prostředí v bydlišti žalobce nezlepšilo, konstruuje žalobce své právní posouzení na vlastní verzi skutkových zjištění. I v případě této námitky se tak žalobce fakticky vymezuje proti skutkovým zjištěním odvolací soudu a uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod ( ; k tomu shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. ).

Z uvedeného plyne, že se žalobci nepodařilo zpochybnit závěr odvolacího soudu o absenci příčinné souvislosti mezi újmou, kterou měl utrpět, a jím tvrzeným nesprávným úředním postupem. Za této situace je zjevné, že otázky žalobcem Nejvyššímu soudu předkládané a směřující k objasnění existence nesprávného úředního postupu a újmy (v dovolání ad II/1 a 3), stejně tak jako otázky, o nichž se dovolatel domnívá, že by měly být předloženy k předběžnému řešení Soudnímu dvoru EU (v dovolání ad IV), nejsou otázkami, na kterých by (výlučně) rozhodnutí odvolacího soudu bylo založeno. To je diskvalifikuje z možnosti založit přípustnost dovolání ve smyslu

Jelikož dovolací soud neshledal dovolání přípustným, nezabýval se vadami řízení (srov. věta druhá ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ve spojení s a a zavázal žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, aby nahradil náklady dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání. Náhrada nákladů je tak představována paušální náhradou hotových výdajů dle (viz čl. II bod 1. ve spojení s čl. VI ), jež činí 300 Kč ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 11. 2022

JUDr. František Ištvánek předseda senátu