Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 34/2019

20 Cdo 34/2019-399

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného S. Ch., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Bc. Oldřichem Glötzerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 2116/15, proti povinnému P. P., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Alenou Lněničkovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Jandova č. 208/8, pro 62 838 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. března 2018, č. j. -339, takto:

I. Dovolání oprávněného se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ) :

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 8. 2017, č. j. -305, ve znění usnesení ze dne 20. 10. 2017, č. j. -319, a rozhodl, že oprávněný je povinen zaplatit povinnému na náhradě nákladů odvolacího řízení 2 110 Kč k rukám právní zástupkyně povinného a že soudní exekutor nemá právo na náhradu odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání. Až v něm namítl, že návrh povinného na zastavení exekuce byl podán opožděně, neboť povinný byl s možností započtení pohledávek a zastavení exekuce prokazatelně seznámen v roce 2011, avšak návrh na zastavení exekuce (na jehož základě byla exekuce zastavena) podal dne 20. 11. 2015, tedy po uplynutí patnáctidenní lhůty stanovené ustanovením § 55 exekučního řádu. Dále namítá, že v projednávané věci bylo rozhodováno opakovaně o několika návrzích povinného na zastavení exekuce a jde tedy o porušení zásady „ne bis in idem“ a porušení zásady dobrých mravů. Konečně namítá, že v projednávané věci bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces s ohledem na délku exekučního řízení a na skutečnost, že povinný učinil úkon započtení až po jedenácti letech a po zamítnutí svého návrhu na zastavení exekuce. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se návrh povinného na zastavení exekuce ze dne 20. 11. 2015 zamítá.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „ “.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Dovolatel spatřuje přípustnost dovolání v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázek posouzení včasnosti návrhu povinného na zastavení exekuce, opakovaného rozhodování o návrzích povinného na zastavení exekuce, nemravného prodlužování exekučního řízení ze strany povinného a porušení práva na spravedlivý proces s ohledem na délku exekučního řízení. Tyto námitky dovolatele však přípustnost dovolání založit nemohou, neboť jde o nepřípustné uplatnění nových skutečností, ke kterým nelze v dovolacím řízení přihlížet (srov. ustanovení , a k tomu dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. ). Dovolatel tak nedostál shora uvedenému požadavku na vymezení přípustnosti dovolání a dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení , dovolací soud proto jeho dovolání podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 2. 2019

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

předseda senátu