Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 4646/2018

-372

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele A. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Alenou Pařízkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 8, Řešovská 519/1, PSČ 181 00, za účasti B., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného opatrovníkem JUDr. Janem Vondráčkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Zbraslavské náměstí 458, PSČ 156 00, o určení členství v družstvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2017, č. j. -272, takto:

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 3. 2016, č. j. -244, zamítl návrh na určení, že navrhovatel je členem B. (dále též jen „družstvo“) [výrok I.], rozhodl o povinnosti navrhovatele uhradit České republice náklady na opatrovníka (výrok II.) a přiznal opatrovníkovi JUDr. Janu Vondráčkovi odměnu za zastupování účastníka (výrok III.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok), rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů opatrovníka v odvolacím řízení (druhý výrok) a o náhradě nákladů řízení (třetí výrok).

[3] Jde přitom již o třetí rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, když první zamítavé usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2011, č. j. -64, Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 24. 5. 2012, č. j. -90, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a druhé zamítavé usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2013, č. j. -159, Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 29. 10. 2015, č. j. -205, rovněž zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně opětovně k dalšímu řízení.

[4] Proti (v záhlaví označenému) usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle a 2 , (dále též jen „“), odmítl jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Dovolatel zpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož odvolání navrhovatele proti rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení z družstva bylo podáno po uplynutí tříměsíční prekluzivní lhůty, a členství navrhovatele v družstvu tudíž skončilo marným uplynutím lhůty k podání odvolání, namítaje (s odkazem na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. ), že „předmětný proces jako vyloučení nebyl řádně završen, když dané rozhodnutí neobdržel a neměl vědomí ani o té skutečnosti, že by bytové družstvo mělo záměr se k tomuto kroku uchýlit.“

[6] Dovolatelem napadený závěr odvolacího soudu je přitom v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž je-li písemnost zasílána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, dostane se do sféry dispozice adresáta dnem, kdy je mu provozovatelem poštovních služeb předána, nebo – je-li adresátovi provozovatelem poštovních služeb oznámeno, že zásilka obsahující písemnost je pro něj u tohoto provozovatele uložena – dnem, kdy si adresát může zásilku poprvé vyzvednout; „možnost vyzvednout“ si zásilku je přitom třeba posuzovat objektivně (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. , či ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. , a v něm citovaná rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu).

[7] Vycházel-li odvolací soud ze skutkových zjištění, podle nichž se „zásilka obsahující oznámení o jeho vyloučení rozhodnutím představenstva družstva dostala do jeho dispoziční sféry“, a sice dne 26. 5. 2003, kdy byla „předmětná zásilka uložena na poště, když zároveň bylo prokázáno, že v předmětné době se navrhovatel ve svém bydlišti zdržoval resp. nebyl prokázán opak“, nelze jeho závěru o tom, že odvolání proti rozhodnutí představenstva o vyloučení ze dne 9. 9. 2003 bylo podáno opožděně, nic vytknout.

[8] V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že při úvaze, zda je právní posouzení věci odvolacím soudem – v mezích právní otázky vytyčené dovolatelem – správné, vychází (musí vycházet) ze skutkových závěrů odvolacího soudu, a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů nejprve zformuluje sám dovolatel (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. , či ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. ).

[9] Ve vztahu k námitkám dovolatele, podle nichž „nebyly dodrženy zákonem stanovené důvody pro vyloučení člena z družstva“ a „navrhovatel nikdy výstrahu od bytového družstva neobdržel“, dovolatel nevymezuje předpoklady přípustnosti dovolání. V důsledku této vady ( ), jíž dovolatel neodstranil v dovolací lhůtě ( věta první ), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případných) otázek hmotného či procesního práva těmito námitkami otevíraných; proto se jimi nezabýval (srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[10] Dovolatel v podání ze dne 22. 12. 2017 doručeném soudu prvního stupně téhož dne navrhuje odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Nejvyšší soud se proto tímto návrhem nezabýval.

[11] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto, čímž družstvu vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

[12] Náklady družstva v dovolacím řízení sestávají z odměny advokáta za 1 úkon právní služby [vyjádření k dovolání ze dne 30. 11. 2018 ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)].

[13] Tarifní hodnotu, z níž se vypočítává mimosmluvní odměna za úkon právní služby v dovolacím řízení, tvoří částka 50.000 Kč, z níž mimosmluvní odměna činí 2.480 Kč [ bod. 5, a advokátního tarifu]. S náhradou hotových výdajů dle advokátního tarifu za 1 úkon právní služby ve výši 300 Kč a náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 583,80 Kč ( ) tak jde celkem o částku 3.363,80 Kč.

[14] S přihlédnutím k tomu, že družstvo zastupoval v řízení jako opatrovník advokát, který mu byl ustanoven soudem podle a 4 a jehož hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, platí stát (srov. ), Nejvyšší soud v souladu s uložil navrhovateli povinnost zaplatit náhradu nákladů dovolacího řízení ve prospěch státu (srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 109/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[15] Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 30. 1. 2019

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu