Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 ICdo 40/2018-90

-90

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně Insolvency Project v. o. s., se sídlem v Hradci Králové, Bieblova 1110/1b, identifikační číslo osoby 28860993, jako insolvenční správkyně dlužníků J. B. a J. B., zastoupené JUDr. Milanem Novákem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Dukelská 15, proti žalované PROFI CREDIT Czech, a. s., se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, identifikační číslo 61860069, o popření pravosti a výše vykonatelných pohledávek, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky Pardubice pod sp. zn. XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníků J. B. a J. B., bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky Pardubice pod sp. zn. XY, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2017, č. j. 59 ICm XY, 104 VSPH XY ( XY), t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 17. 5. 2017, č. j. 59 ICm XY ( XY), zamítl žalobu na určení, že vykonatelné pohledávky žalované přihlášené do insolvenčního řízení dlužníků J. B. a J. B., vedené pod označením P 2/1 ve výši 36.468 Kč, P 2/2 ve výši 43.724 Kč, P 2/3 ve výši 86.586 Kč a P 2/4 ve výši 60.087 Kč nejsou po právu (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení.

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 10. 2017, č. j. 59 ICm XY, 104 VSPH XY ( XY), rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I, napadeného odvoláním ohledně pohledávek P 2/1 a P 2/2, a ve výroku o nákladech řízení potvrdil, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že dlužníci uzavřeli s žalovanou dne 21. 7. 2010 smlouvu o revolvingovém úvěru č. 9100364751 (dále jen smlouva o úvěru“) ve výši 35.000 Kč, která obsahovala rozhodčí doložku. Po zesplatnění úvěru dne 16. 6. 2013 činila dlužná částka podle splátkového kalendáře 25.780 Kč, neuhrazené penalizační faktury 1.157 Kč a smluvní pokuta 41.670 Kč. Ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že sjednaná rozhodčí doložka (bod 18. 1 smluvních ujednání smlouvy o úvěru) je platná, jelikož jmenovitě určuje osm rozhodců povolaných k rozhodování sporu, mezi nimi i Mgr. Jana Fišera, který rozhodčí nález skutečně vydal. Byť rozhodčí doložka obsahovala ujednání, že „Pro případ, že žádný z výše uvedených rozhodců nebude ochoten nebo nebude moci funkci rozhodce přijmout či vykonávat, dohodly se smluvní strany na tomto náhradním způsobu určení rozhodce. Jediný rozhodce bude určen věřitelem ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou“, neshledal takové ujednání (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2016, č. j. ) neplatným s tím, že zohledňuje pouze zvláštní situaci, kdy mohl rozhodovat někdo jiný. I kdyby byla rozhodčí doložka v této části týkající se náhradního způsobu určení rozhodce neplatná, bylo by možné neplatnou část oddělit od ostatního obsahu doložky. Jelikož o pohledávce rozhodl rozhodce rozhodčím nálezem vydaným na základě fikce uznání nároku, nejsou podle závěrů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. , námitky směřující k jinému právnímu posouzení věci důvodem popření vykonatelné pohledávky.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , konkrétně namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. S podporou závěrů přijatých v rozhodnutích Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. , ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. , ze dne 9. 10. 2014, sp. zn. , a ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. , odvolacímu soudu vytýká, že posoudil sjednanou rozhodčí doložku jako platnou, ačkoliv je v ní rozhodce určen netransparentně. Argumentaci odvolacího soudu rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. shledává nepřiléhavou, neboť citované rozhodnutí řešilo odlišnou skutkovou situaci. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení případně, aby jej změnil tak, že žalobě vyhoví.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 ; dále opět jen „“).

Dovolání je přípustné podle , neboť dovoláním napadené rozhodnutí, jímž se řízení končí, závisí na vyřešení otázky platnosti rozhodčí doložky s ohledem na způsob určení rozhodců, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen „“), se strany mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva).

Podle má rozhodčí smlouva zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý.

Podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „obč. zák.“ (srovnej ), je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Nejvyšší soud ve shodě s Ústavním soudem ustáleně judikuje, že rozhodčími smlouvami (doložkami) uzavíranými podle účastníci právních vztahů delegují pravomoc k rozhodnutí majetkových sporů soukromoprávním subjektům (rozhodcům). Cílem rozhodčího řízení, které není tak formalistické jako občanské soudní řízení, je dosažení spravedlivého rozhodnutí sporu, což předpokládá nezávislost a nestrannost rozhodce (srov. , ). Nemá-li ve věci rozhodovat stálý rozhodčí soud zřízený na základě zákona ( ), musí být osoba rozhodce jednoznačně stanovena, a to uvedením konkrétního jména nebo jednoznačným vymezením způsobu jeho určení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. ). Rozhodčí řízení směřuje k vydání rozhodčího nálezu nebo usnesení (srov. ), tj. exekučních titulů ve smyslu a odst. c/, f/ , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže rozhodčí smlouva (doložka) obsahuje ujednání, jímž strany určují počet i osoby rozhodců nebo stanoví způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny, musí ve vztahu ke všem v úvahu připadajícím rozhodcům vyhovovat ustanovení ; jinak řečeno, každý rozhodce ad hoc, jehož strany povolaly v případě majetkového sporu k rozhodnutí, musí být určen transparentně. Netransparentnost určení jen některých rozhodců ad hoc způsobuje (absolutní) neplatnost rozhodčí smlouvy (doložky) v celém rozsahu, i když se smluvní strany dohodly způsobem předpokládaným v ustanovení (ve znění účinném do 29. 2. 2012) také na jednom nebo více rozhodcích jmenovitě. Požadavek transparentnosti je odůvodněn tím, že rozhodčí nález nebo usnesení vydané kterýmkoli z určených rozhodců by neměly trpět nedostatkem vykonatelnosti proto, že rozhodčí smlouva (doložka) je neplatná [, c/ ] a rozhodce tak neměl pravomoc ve věci rozhodovat. Přijetí názoru o částečné neplatnosti ujednání o určení rozhodců ( obč. zák.) by vnášelo nejistotu do právních vztahů účastníků rozhodčího řízení, neboť vykonatelnost rozhodčího nálezu nebo usnesení by závisela na tom, který z rozhodců ad hoc o majetkovém sporu rozhodne (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. , ve věci stejného věřitele, kde byla obdobně formulovaná rozhodčí doložka, ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. , ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. , ze dne 9. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. , ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. , a ze dne 29. 1. 2015, sen. zn. ).

V posuzované věci vyšel odvolací soud z toho, že smluvní strany si v rozhodčí doložce, která byla součástí smlouvy o úvěru, sjednaly, že pravomoc k řešení veškerých sporů má v jednoinstančním písemném rozhodčím řízení samostatně kterýkoli z rozhodců zde uvedených, kterému žalobce doručí žalobu. Těmito rozhodci měli býtJUDr. Eva Vaňková, Mgr. Marek Landsmann, JUDr. Marin Týle, JUDr. Jiří Kolařík, Mgr. Jan Fišer, Mgr. Michal Wiedermann, Mgr. Kristýna Maršálková, a JUDr. Ing. Pavel Fabian. Pro případ, že žádný z nich nebude ochoten nebo schopen funkci rozhodce přijmout, dohodly se smluvní strany na náhradním způsobu určení rozhodce tak, že jediného rozhodce určí věřitel ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou. Na podkladě návrhu žalované na zahájení rozhodčího řízení ze dne 8. 3. 2013, vydal Mgr. Jan Fišer dne 22. 8. 2013 rozhodčí nález č. j. 103 Rozh 3357/2013-7, kterým J. B. uložil zaplatit žalované 68.607 Kč se specifikovaným příslušenstvím. Ačkoliv rozhodčí doložka jmenovitě určuje osm rozhodců, obsahuje i ujednání, podle nějž se rozhodcem ad hoc může stát i advokát ze seznamu vedeného Českou advokátní komorou, kterého zvolí věřitel. Odvolací soud se v posuzované věci odchýlil od shora uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu, jestliže své rozhodnutí založil na závěru, že rozhodčí doložka není jako celek neplatná, pokud vedle osmi jmenovitě určených rozhodců obsahuje i netransparentní ujednání o určení osoby rozhodce „ve zvláštní situaci“. Odkaz odvolacího soudu na rozhodnutí sp. zn. , je nepřiléhavý pro odlišnost skutkového terénu porovnávaných případů.

Lze uzavřít, že dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle byl žalobkyní uplatněn právem. Nejvyššímu soudu nezbylo než napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení ( a 2 ).

Odvolací soud je vázán právním názorem dovolacího soudu (, věta první, ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 1. 2019

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu