Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3553/2018

-730

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Ing. Viléma Baráka, se sídlem v Brně, Kotlářská 51a, PSČ 602 00, jako správce konkursní podstaty úpadkyně SHARK Brno, s. r. o., se sídlem v Brně, Panská 361/13, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 48529591, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem, se sídlem v Brně, Pražákova 1008/69, PSČ 639 00, proti žalovanému J. T., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Bc. Ivem Nejezchlebem, advokátem, se sídlem v Brně, Joštova 138/4, PSČ 602 00, o zaplacení 325.600 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 4. 2018, č. j. -648, takto:

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 19. 9. 2017, č. j. -594, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 325.600 Kč s příslušenstvím ve výroku blíže specifikovaným (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.) a o odměně zástupce ustanoveného žalovanému (výrok III.).

[2] Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem zastavil řízení o odvolání žalovaného proti výroku III. rozsudku soudu prvního stupně (první výrok), k odvolání žalovaného „potvrdil ve správném znění“ rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. (ve skutečnosti výrok I. změnil co do příslušenství) [druhý výrok] a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu přijaté při výkladu institutu odpovědnosti za škodu způsobenou porušením povinnosti jednatele jednat při výkonu funkce s péčí řádného hospodáře podle , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), se podává:

1) Je-li v řízení vedeném proti jednateli společnosti s ručením omezeným (jako žalovanému) posuzováno, zda jednatel způsobil společnosti škodu porušením povinnosti vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, nese jednatel důkazní břemeno (toliko) o tom, že (v konkrétním případě) jednal s péčí řádného hospodáře. Ve vztahu k ostatním předpokladům odpovědnosti jednatele za škodu způsobenou společnosti – tedy ohledně vzniku škody, jakož i příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednáním – nese důkazní břemeno (jakož i břemeno tvrzení) žalobce a nikoliv žalovaný člen orgánu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. , ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. ).

2) Jestliže žalující společnost s ručením omezeným tvrdí a prokáže, že žalovaný jakožto jednatel společnosti vybral z jejího účtu či z pokladny postupně peněžní prostředky, aniž by bylo zřejmé, jak (na co) byly tyto prostředky využity, je žalovaný jednatel podle § 135 odst. 2 ve spojení s § 194 odst. 5 obch. zák. povinen tvrdit a prokázat, že tyto peněžní prostředky byly využity ve prospěch společnosti. Dokazování toho, že žalovaný peněžní prostředky využil pro společnost, není důkazem vzniku škody. Jde o otázku jednání s péčí řádného hospodáře, ohledně které nese důkazní břemeno žalovaný (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. , a judikaturu v něm citovanou).

3) Uvedené závěry se uplatní obdobně i v případě, že žalobu podala insolvenční správkyně poškozené společnosti s ručením omezeným (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. , jehož závěry se plně prosadí i v situaci, kdy za poškozenou společnost jedná správce její konkursní podstaty).

[5] Z rozhodnutí soudů obou stupňů se podává, že v projednávané věci nebylo sporné, že peněžní prostředky, se kterými dovolatel disponoval, z majetku úpadkyně ušly jeho jednáním (dovolatel je vybral z účtu úpadkyně). Uzavřel-li odvolací soud, že dovolatel neprokázal, že jednal s péčí řádného hospodáře, neboť nedoložil, že vybranou částku použil ve prospěch úpadkyně (respektive bylo prokázáno, že část peněžních prostředků dovolatel poskytl personálně propojené obchodní společnosti bez právního důvodu), je jeho rozhodnutí v souladu s výše citovanou ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (i s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , na něž dovolatel poukazuje).

[6] Předkládá-li dovolatel Nejvyššímu soudu otázku, zda je jednatel společnosti s ručením omezeným povinen jednat s péčí řádného hospodáře i po prohlášení konkursu na majetek společnosti (respektive zda za jeho jednání v takovém případě odpovídá správce konkursní podstaty), maje tuto otázku za Nejvyšším soudem dosud neřešenou, přehlíží, že na jejím posouzení napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu nezávisí (odvolací soud se jí nezabýval). Přípustnost dovolání proto jejím prostřednictvím založit nelze.

[7] O otázku Nejvyšším soudem dosud neřešenou nadto nejde. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že jednateli společnosti s ručením omezeným v důsledku konkursu prohlášeného na majetek této společnosti nezaniká jeho funkce. I po dobu probíhajícího konkursu je tudíž povinen ji vykonávat s péčí řádného hospodáře (byť v důsledku účinků prohlášení konkursu na majetek společnosti dochází ke změně náplně funkce), a za porušení této povinnosti jej stíhá odpovědnost podle obch. zák. Skutečnost, že v důsledku prohlášení konkursu na majetek společnosti přechází oprávnění nakládat s jejím majetkem na správce konkursní podstaty [ , o konkursu a vyrovnání], totiž neznamená, že statutární orgán (jeho člen) nemůže společnosti způsobit škodu neoprávněným nakládáním s tímto majetkem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. ). Skutečnost, zda byl probíhající konkurs a osoba správce konkursní podstaty zapsány v obchodním rejstříku, či nikoli, nemá na odpovědnost dovolatele žádný vliv.

[8] A konečně, namítá-li dovolatel s poukazem na judikaturu Ústavního soudu údajné vady řízení (opomenutí odvolacích námitek), přehlíží, že uvedená námitka není způsobilým dovolacím důvodem (srov. ), přičemž v souvislosti s ní Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí závisí a jež by splňovala předpoklady vymezené v

[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. 1. 2019

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu