Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 6035/2016

29 Cdo 6035/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce RADIX CZ s. r. o., se sídlem v Kutné Hoře, Čáslavská 231, PSČ 28401, identifikační číslo osoby 26774321, zastoupeného Mgr. Michalem Štrofem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, PSČ 500 03, proti žalovanému M. K., DiS., zastoupenému JUDr. Oldřichem Voženílkem, advokátem, se sídlem v Rumburku, U Jiskry 114/1, PSČ 408 01, o zaplacení 174.507,87 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 ECm 3/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. května 2016, č. j. -84, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.164 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Závěr odvolacího soudu, podle něhož tvrdí-li a prokáže-li žalobce (společnost s ručením omezeným), že žalovaný jakožto jednatel žalobce vybral z jeho účtu či z pokladny postupně částku 174.507,87 Kč, aniž by bylo zřejmé, jak (na co) byla tato částka využita, je žalovaný jednatel podle ve spojení s , obchodního zákoníku, povinen tvrdit a prokázat, že tyto peněžní prostředky byly využity ve prospěch společnosti, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2012, sp. zn. , ze dne 31. března 2015, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2014, sp. zn. , a ze dne 29. března 2016, sp. zn. , veřejnosti dostupná, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Poukazuje-li dovolatel na to, že „již (dávno) jednatelem není“ (zjevně s nevysloveným argumentem, že nedisponuje listinami prokazujícími, že s vybranými peněžními prostředky naložil - v souladu s péčí řádného hospodáře - ve prospěch společnosti), přehlíží, že jej nestíhá povinnost důkazy (prokazující jeho tvrzení o naložení s vybranými peněžními prostředky), které nemá ve své dispozici, soudu předložit, nýbrž (toliko) povinnost tyto důkazy označit (srov. v podrobnostech důvody shora označeného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ). V projednávané věci však dovolatel ani netvrdil, jak s vybranými peněžními prostředky naložil, natož aby označil důkazy k prokázání takových tvrzení.

Výrok o nákladech řízení se opírá o věta první, a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Ty sestávají z odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle a bodu 5 , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši 8.100 Kč, a náhrady hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.764,- Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži žalovaného celkem 10.164 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. března 2017

JUDr. Petr Šuk předseda senátu