Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2119/2018

33 Cdo 2119/2018-64

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobců a) M. K., bytem XY, a b) M. K., bytem XY, zastoupených JUDr. Petrou Smolovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Americká 720/6, proti žalovanému T. V., bytem XY, zastoupenému Mgr. Janem Knoblochem, advokátem se sídlem v Plzni, Boettingerova 2902/26, o 500.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 11. 2017, č.j. -51, t a k t o:

O d ů v o d n ě n í

Okresní soud Plzeň - město rozsudkem ze dne 23. 2. 2017, č.j. -25, uložil žalovanému a A. V. (v řízení před soudem prvního stupně druhé žalované) zaplatit žalobcům společně a nerozdílně 500.000 Kč s 7,75% úroky z prodlení od 22. 11. 2011 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení 62.250 Kč.

Rozsudkem ze dne 3. 11. 2017, č.j. -51, Krajský soud v Plzni rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalobcům přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 21.200 Kč. Odvolací soud uzavřel, že žalovaný (dlužník) v písemné smlouvě z 21. 11. 2006 ve smyslu , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz , dále jen „obč. zák.“), uznal, že nejpozději do 21. 11. 2011 zaplatí dluh určený co do důvodu (půjčka peněz) i výše (500.000 Kč), důsledkem čehož bylo přerušení běhu promlčecí doby ( , věta druhá, obč. zák.)

Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Odvolací soud vyšel – ve shodě se soudem prvního stupně – z toho, že na základě smlouvy z 21. 11. 2006 přenechali žalobci žalovanému a A. V. (dlužníkům) peněžní částku 500.000 Kč, kterou se dlužníci zavázali vrátit „nejpozději do 5 (pěti) let od data podpisu této smlouvy.“ V článku III smlouvy žalovaný a A. V. prohlásili, že uznávají „dluh co do důvodu i výše“ a že jej uhradí nejpozději do 21. 11. 2011. Peněžní částku věřitelé žalovanému a A. V. předali před podpisem smlouvy o půjčce a dlužníci převzetí peněz potvrdili.

Výhrady žalovaného uplatněné v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr o platnosti uznání dluhu s účinky přerušení běhu promlčecí doby ( , obč. zák.). Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z kterého vyšel odvolací soud. Ten rozhodl na základě zjištění, že žalobci předali předmět půjčky před tím, než smluvní strany písemnou smlouvu podepsaly, tedy že dlužníci uznali dluh poté, co převzetí peněžní částky svými podpisy potvrdili. Žalovaný oproti tomu prosazuje, že předmět půjčky převzal „až po připojení rukou psaného textu“ (uznání dluhu). V dovolacím řízení však nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Lze shrnout, že žalovaný se předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a jeho právní námitky, byť je podpořil odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , jsou z tohoto důvodu bezcenné.

Jestliže odvolací soud dovodil, že uznání dluhu v ě z 21. 11. 2006 je platným právním úkonem, neodchýlil se od ustálené judikatury, v níž se Nejvyšší soud vyjádřil k povaze smlouvy o půjčce a jednostranného právního úkonu uznání dluhu (srov. např. rozsudky ze dne 3. 5. 2013, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. , ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. , ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , a ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. , ze dne 20. 8. 2015, sp. zn. , ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. , ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. , ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. , ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. , ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. , ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. , ze dne 21. 6. 2005, sp. zn. , ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. ).

Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 1. 2019

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu