Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 995/2018

-372

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobců a) Ing. Petra Janíčka, DiS., MBA, LL.M., se sídlem v Uherském Brodě, Kaunicova 76, PSČ 688 01, jako insolvenčního správce dlužníka R. J., narozeného XY, a b) R. J., narozeného XY, bytem XY, obou zastoupených JUDr. Zdeňkou Pechancovou, advokátkou, se sídlem v Luhačovicích, Masarykova 175, PSČ 763 26, proti žalovanému Mgr. Luďku Kurečkovi, bytem XY, jako správci konkursní podstaty úpadce P. S., bytem XY, zastoupenému Mgr. Romanem Stýblem, advokátem, se sídlem v Brně, Křížová 102/10, PSČ 603 00, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. září 2017, č. j. -323, ve znění usnesení ze dne 7. září 2017, č. j. -331 takto:

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 7. září 2017, č. j. -323, ve znění usnesení ze dne 7. září 2017, č. j. -331, a usnesení ze dne 1. listopadu 2017, č. j. -333, (mimo jiné) potvrdil rozsudek ze dne 26. ledna 2016, č. j. -252, ve znění usnesení ze dne 14. listopadu 2016, č. j. -271, ve výroku, jímž Krajský soud v Brně (dále jen „konkursní soud“) vyloučil z konkursní podstaty úpadce (P. S.) „ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. “ nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu XY, katastrální pracoviště XY na listu vlastnictví XY pro obec a katastrální území XY „jako pozemek p. č. XY, jehož součástí je objekt k bydlení XY na p. č. XY, parcela č. XY, parcela č. XY“ (dále jen „sporné nemovitosti“).

Odvolací soud (na rozdíl od soudu konkursního, který věc posoudil podle , o konkursu a vyrovnání) uzavřel, že v poměrech dané věci byly splněny veškeré předpoklady, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení majetku z majetkové podstaty podle ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ().

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, ve kterém odvolacímu soudu vytýká (mimo jiné) nesprávný výklad a aplikaci „zejména“ zákona o konkursu a vyrovnání a ; požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.

Žalobci navrhují, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl.

, o úpadku a způsobech jeho řešení (), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání (. a ), s přihlédnutím k se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy [tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i , , ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále jen „“)]. Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 41/2011“).

Dovolání žalovaného je přípustné podle ustanovení , a to k řešení otázky dovolatelem otevřené, týkající se (ne)možnosti aplikace ustanovení , jde-li o splnění předpokladů pro vyloučení věci z konkursní podstaty dlužníka, a je i důvodné.

Závěr, podle něhož spor o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty (spor vyvolaný konkursem prohlášeným podle ) soud projedná a rozhodne (bez zřetele k tomu, že řízení o tomto sporu bylo zahájeno žalobou podanou po 1. lednu 2008) podle dosavadních předpisů, tj. podle zákona o konkursu a vyrovnání a podle ve znění účinném do 31. prosince 2007, plyne již z výše zmíněného R 41/2011; srov. dále též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2014, sp. zn. .

Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné, Nejvyšší soud, aniž se zabýval dalšími námitkami dovolatele, rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( část věty za středníkem a odst. 3, věta první ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 12. 2018

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu