Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 432/2018

-207

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a Mgr. Jiřího Němce v právní věci žalobce L. N., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Tkadlecem, advokátem se sídlem v Otrokovicích, náměstí 3. května 1877, proti žalovaným 1) V. K., narozenému XY, bytem XY a 2) České republice - Kanceláři Poslanecké sněmovny, se sídlem v Praze 1, Sněmovní 176/4, identifikační číslo osoby 00006572, zastoupené JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 421/21, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Simona uplatněné žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:Námitka podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Simona uplatněná ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. seodmítá.

Odůvodnění:

Žalobce podáním ze dne 27. 10. 2018 vznesl „podnět k zahájení kárného stíhání“ JUDr. Pavla Simona, Mgr. Hynka Zoubka a Mgr. Víta Bičáka, přičemž na výzvu soudu v přípise ze dne 28. 11. 2018 uvedl, že podání ze dne 27. 10. 2018 je nutno považovat za námitku podjatosti soudce JUDr. Pavla Simona.

Podle ustanovení , (dále jen „“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dověděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).

Podle ustanovení o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle ustanovení opožděně podanou námitku () soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalobce uplatnil námitku podjatosti včas.

V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. (jež je veřejnosti k dispozici, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách), Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná. Taková námitka je z povahy věci i bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. , a usnesení ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. , či v odborné literatuře Drápal, L., Bureš, J. a kol., I, II. 1. vydání, C. H. Beck, 2009, s. 82).

Uplatnil-li žalobce námitku podjatosti podáním ze dne 27. 10. 2018, doplněným podáním ze dne 28. 11. 2018, učinil tak až poté, co řízení o návrhu na delegaci vhodnou pravomocně skončilo (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, č. j. -192, nabylo právní moci dne 18. 10. 2018), a podal ji tedy opožděně.

Nejvyšší soud proto námitku podjatosti soudce JUDr. Pavla Simona podle ustanovení odmítl jako opožděnou, aniž se mohl zabývat opodstatněností argumentace, kterou žalobce tuto námitku odůvodnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 1. 2019

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu