Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 43/2018

-21

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořákaa JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně S a M Europe Trans s. r. o., identifikační číslo osoby 28826353, se sídlem ve Slatiňanech, U Cukrovaru 3, zastoupené JUDr. Kamilem Podroužkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka 1139/2, proti žalované TELEMAXX Krzysztof Kąkol, č. 210506837, se sídlem v Drezdenku, Nowogrodzka 8A, Polská republika, o zaplacení 250 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti podle , takto:

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 21. 12. 2017 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení 250 EUR s příslušenstvím jako plnění z mezinárodní smlouvy o přepravě zboží, které bylo na základě této smlouvy přepravováno ze Spolkové republiky Německo do Mohelnice v České republice.

Usnesením ze dne 3. 1. 2018, č. j. -16, Okresní soud v Šumperku vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že věc bude po právní moci uvedeného usnesení postoupena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu (výrok II). Okresní soud v Šumperku v souladu s ustanovením čl. 71 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“), aplikoval v dané věci čl. 31 odst. 1 písm. b) Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, publikované vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. (dále také „Úmluva CMR“). Na tomto základě dovodil, že v dané věci je dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů, avšak vzhledem k tomu, že ani podle Úmluvy CMR, ani podle až , (dále jen „“), nelze místní příslušnost soudu určit, věc v souladu s ustanovením ve spojení s postoupil Nejvyššímu soudu.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle čl. 1 odst. 1 Úmluvy CMR se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou vedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.

Podle čl. 31 odst. 1 Úmluvy CMR spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území

a) má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla smlouva uzavřena, nebo

b) leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání.

U jiných soudů nemůže žalobce spor vést.

Nejvyšší soud České republiky za uvedených okolností uzavřel, že v žalobkyní předložené věci je dána pravomoc soudů České republiky, neboť na jejím území se podle tvrzení žalobkyně nachází místo určené k vydání zásilky, přičemž Česká republika i Spolková republika Německo jsou smluvními státy Úmluvy.

Pro úplnost je třeba dodat, že ustanovení čl. 31 Úmluvy CMR má aplikační přednost před pravidly mezinárodní příslušnosti zakotvenými v nařízení Brusel I bis, a to podle jeho čl. 71 odst. 1, který stanoví, že tímto nařízením nejsou dotčeny smlouvy, jejichž stranami jsou členské státy a jež upravují příslušnost, uznání nebo výkon rozhodnutí ve zvláště vymezených věcech. Mezi uvedené zvláštní smlouvy patří rovněž Úmluva CMR.

Nejvyšší soud se ztotožnil se závěrem Okresního soudu v Šumperku, podle kterého nelze místní příslušnost určit podle ustanovení až . Místní příslušnost není upravena ani žádným ustanovením Úmluvy CMR. Aplikace nařízení Brusel I bis, kterým je upravena nejen mezinárodní příslušnost soudů některého členského státu, ale které svěřuje příslušnost soudu určitého místa, je v posuzovaném případě vyloučena (srov. nařízení Brusel I bis).

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud postupoval podle a určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Šumperku, v jehož obvodu se podle tvrzení žalobkyně nachází místo vydání zásilky a k tomuto soudu byla navíc žaloba podána.

O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne procesní soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 11. 2018

JUDr. František Ištvánek předseda senátu