Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5751/2017

30 Cdo 5751/2017-90

USNESENÍ

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 12. 4. 2017, č. j. -45, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů.

Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně dovodil, že ze strany žalobce jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, neboť při vyřizování žádosti žalobce o předběžné projednání nároku podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), nelze uvažovat o nesprávném úředním postupu žalované a nelze se tak ani domáhat odškodnění za tento postup.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.

Žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 9. 2017, č. j. -58, vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Zároveň byl žalobce poučen, že neučiní-li tak do 20 dnů od doručení usnesení, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na uvedenou výzvu reagoval tak, že požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. O této žádosti soud prvního stupně nerozhodoval a věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2. ), dále jen „ “.

Podle věty první platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.

Uvedený závěr se přiměřeně uplatní i v případě, že dovolání nezastoupeného účastníka (který sám nemá právnické vzdělání) směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro celé řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2017, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. ).

Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů zkoumal sám, přičemž dospěl k závěru, že předpoklady podle ve spojení s nejsou splněny.

Soudy nižších stupňů správně dovodily, že v případě žaloby podané žalobcem se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, jelikož žalobce se domáhá přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku vyřizování jeho žádosti (předběžného projednání nároku) u Ministerstva spravedlnosti, popřípadě odškodnění za způsob vyřízení žádosti. Soudní praxe již dospěla k závěru, že předběžné projednání nároku u příslušného orgánu slouží k formulaci vůle státu ohledně možného odškodnění před zahájením soudního řízení. Sdělení příslušného orgánu poškozenému, že jím uplatněný nárok bude (zcela nebo zčásti) či nebude uspokojen, není správním rozhodnutím, ale svou povahou odpovídá občanskoprávnímu úkonu (resp. právnímu jednání) státu jednajícího příslušným správním orgánem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 38/2017).

Nelze tak nic vytknout předběžnému závěru učiněnému již na základě žalobních tvrzení, že žaloba nemůže být důvodná, neboť zde chybí základní prvek odškodňovacího vztahu (nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup při výkonu veřejné moci.).

Pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků ostatně nesvědčí ani okolnost známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení (převážně totožného obsahu), v nichž pak využívá mnohdy i nepřípustných řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu dne 27. 10. 2011, sp. zn. ).

Protože žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle , nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení a řízení o dovolání zastavil.

Jelikož napadeným usnesením odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí, ani nebylo řízení ve věci samé skončeno již předtím, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 48/2003). O nákladech řízení včetně tohoto řízení dovolacího rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se bude řízení u něho končit ( ).

Pověřený člen senátu není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, jak se podává z výroku II usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2018, č. j. -86.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 11. 2018

Mgr. Hynek Zoubek pověřený člen senátu