Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 47/2018

-112

USNESENÍ

R. L.,

proti žalované

České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí,

se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, PSČ 128 01, identifikační číslo osoby 00551023, o zaplacení 50 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Hynka Zoubka, uplatněné žalobcem v řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2017, č. j. -62, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:

Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Hynek Zoubek není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2018, složenému ze soudců JUDr. Františka Ištvánka, JUDr. Bohumila Dvořáka a Mgr. Hynka Zoubka.

Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 11. 2. 2018 žalobce vznesl „návrh na vyloučení senátu č. 30 Nejvyššího soudu ČR z projednávání a rozhodování věci“ a odkázal v něm na svá podání ze dne 17. 12. 2017 a ze dne 27. 1. 2018, jejichž prostřednictvím namítal podjatost soudců téhož senátu Nejvyššího soudu ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. . Žalobce uvedl, že svá shora citovaná podání „vztahuje rovněž k věci projednávané před Nejvyšším soudem ČR pod sp. zn. .“

Podle věty druhé (dále jen „ “) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2018 byla věc o vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. předložena senátu 32.

Podle musí být v námitce podjatosti vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Jelikož žalobce ve své námitce podjatosti nedostál požadavkům uvedeným v , vyzval jej Nejvyšší soud usnesením ze dne 5. 3. 2018, č. j. -105, aby svou námitku podjatosti doplnil uvedením, proti kterým soudcům směřuje a v čem spatřuje důvod pochybnosti o jejich nepodjatosti, popřípadě kdy se o tomto důvodu dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán, a poučil jej o následcích nesplnění této výzvy.

Žalobce na výzvu reagoval přípisem ze dne 13. 3. 2018, v němž uvedl, že svou námitku směřuje toliko proti Mgr. Hynku Zoubkovi. Důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti podle žalobce vychází z rozhodování tohoto soudce ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a žalobce jej spatřuje v tom, že v odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2017, č. j. -81, je o žalobci uvedeno, že „dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu“.

Jmenovaný soudce ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že k osobě žalobce nemá žádný vztah, na věci nemá žádný zájem a necítí se být podjatým.

Podle soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustálené rozhodovací praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Pochybnosti o nepodjatosti Mgr. Hynka Zoubka žalobce dovozuje z okolností jeho rozhodování v jiné právní věci. Tyto okolnosti, jak vyplývá z , samy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Jmenovaný soudce, který je podle rozvrhu práce příslušný rozhodnout o dovolání žalobce ve věci vedené pod sp. zn. , jak vyplývá z jeho vyjádření, nemá žádný (z hlediska jeho možného vyloučení z projednávání a rozhodnutí o dovolání) právně relevantní vztah k dané věci, ani k účastníkům řízení. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jeho osobní zájem na výsledku daného sporu a pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 4. 2018

JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu