Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
88AE8D506D84C734C1258283003C44C8.html
HTML · 14.35 KB
No categories available
32 Nd 47/2018
32 Nd 47/2018 -112
USNESENÍ
R. L.,
proti žalované
České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí,
se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, PSČ 128 01, identifikační číslo osoby 00551023, o zaplacení 50 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 95/2016 , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Hynka Zoubka, uplatněné žalobcem v řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2017, č. j. 11 Co 55/2017 -62, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 500/2018 , takto:
Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Hynek Zoubek není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 500/2018 .
Odůvodnění:
Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 500/2018 a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2018, složenému ze soudců JUDr. Františka Ištvánka, JUDr. Bohumila Dvořáka a Mgr. Hynka Zoubka.
Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 11. 2. 2018 žalobce vznesl „návrh na vyloučení senátu č. 30 Nejvyššího soudu ČR z projednávání a rozhodování věci“ a odkázal v něm na svá podání ze dne 17. 12. 2017 a ze dne 27. 1. 2018, jejichž prostřednictvím namítal podjatost soudců téhož senátu Nejvyššího soudu ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 5751/2017 . Žalobce uvedl, že svá shora citovaná podání „vztahuje rovněž k věci projednávané před Nejvyšším soudem ČR pod sp. zn. 30 Cdo 500/2018 .“
Podle § 16 odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2018 byla věc o vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 500/2018 předložena senátu 32.
Podle § 15a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. musí být v námitce podjatosti vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
Jelikož žalobce ve své námitce podjatosti nedostál požadavkům uvedeným v § 15a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , vyzval jej Nejvyšší soud usnesením ze dne 5. 3. 2018, č. j. 32 Nd 47/2018 -105, aby svou námitku podjatosti doplnil uvedením, proti kterým soudcům směřuje a v čem spatřuje důvod pochybnosti o jejich nepodjatosti, popřípadě kdy se o tomto důvodu dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán, a poučil jej o následcích nesplnění této výzvy.
Žalobce na výzvu reagoval přípisem ze dne 13. 3. 2018, v němž uvedl, že svou námitku směřuje toliko proti Mgr. Hynku Zoubkovi. Důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti podle žalobce vychází z rozhodování tohoto soudce ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4270/2017 a žalobce jej spatřuje v tom, že v odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2017, č. j. 30 Cdo 4270/2017 -81, je o žalobci uvedeno, že „dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu“.
Jmenovaný soudce ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že k osobě žalobce nemá žádný vztah, na věci nemá žádný zájem a necítí se být podjatým.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustálené rozhodovací praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012 , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Pochybnosti o nepodjatosti Mgr. Hynka Zoubka žalobce dovozuje z okolností jeho rozhodování v jiné právní věci. Tyto okolnosti, jak vyplývá z § 14 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , samy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Jmenovaný soudce, který je podle rozvrhu práce příslušný rozhodnout o dovolání žalobce ve věci vedené pod sp. zn. 30 Cdo 500/2018 , jak vyplývá z jeho vyjádření, nemá žádný (z hlediska jeho možného vyloučení z projednávání a rozhodnutí o dovolání) právně relevantní vztah k dané věci, ani k účastníkům řízení. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jeho osobní zájem na výsledku daného sporu a pochybnosti o jeho nepodjatosti.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 4. 2018
JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu