Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4204/2017

-587

USNESENÍ

1)

L. S.

, narozena XY, bytem XY,

2)

M. H.

, narozena XY, bytem XY,

3)

I. G.

, narozena XY, bytem XY, všichni zastoupeni Mgr. Michalem Bernáškem, advokátem se sídlem nám. Republiky 204/30, 301 00 Plzeň, proti žalovanému:

K. M.

, narozen XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Jaroslavem Erhardem, advokátem se sídlem Pražská 43, 301 50 Plzeň, za účasti:

ČSOB Pojišťovna, a. s.

, člen holdingu ČSOB, IČ 455 34 306, se sídlem Masarykovo nám. 1458, Pardubice – Zelené předměstí, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, o 743.001 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 4. 2017, č. j. – 555, -555, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud odmítl podle věty první dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 4. 2017, č. j. , -555, neboť neobsahuje zákonem požadované údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), a v dovolacím řízení nelze pokračovat, neboť v důsledku vad spočívajících v absenci uvedené zákonné náležitosti není možno posoudit přípustnost dovolání. Dovolatel sice s odkazy na celou řadu zákonných ustanovení napadá správnost závěrů odvolacího soudu o rozsahu tzv. spoluzavinění cyklisty (žalobci jsou osoby blízké, uplatňující nárok na náhradu za usmrcení podle , , účinný do 31. 12. 2013) na dopravní nehodě, při níž dovolatel cyklistu srazil osobním motorovým vozidlem, nevymezuje však vůbec, od konkrétně jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se odvolací soud při řešení rozhodné právní otázky odchýlil, případně zda v rozhodovací praxi dovolacího soudu ještě nebyla vyřešena, je rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Může-li být přitom dovolání přípustné jen podle ustanovení , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace byť i jen části textu tohoto ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. ,

ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. , a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn.

). Dovolatel tuto náležitost dovolání zcela opomenul, o požadavcích se vůbec nezmiňuje, a vymezení předpokladů přípustnosti dovolání tak absentuje.

Splnění této náležitosti dovolání nelze dovodit ani jinak z obsahu podání. Při vylíčení předpokladu přípustnosti totiž musí dovolatel uvést zcela konkrétní judikaturu Nejvyššího soudu s výjimkou situace, kdy přípustnost dovolání je odůvodněna tím, že jde o dosud dovolacím soudem neřešenou právní otázku. Dovolatel je tedy ze zákona povinen nejen uvést právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné (a vyložit, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení, srov.

§ 241a

odst. 3 – tzv. kvalitativní vymezení důvodu dovolání), ale též konfrontovat tuto nesprávnost s dosavadní rozhodovací činností Nejvyššího soudu, neboť tomu náleží úkol sjednocovat rozhodovací činnost soudů v civilním řízení. Podle toho je dovolatel povinen sdělit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (

§ 241a

odst. 2 ). Měl by tedy označit, který z předpokladů vymezených v

je naplněn a proč. Jinými slovy je dovolatel povinen jasně uvést, v čem se odvolací soud odchýlil od relevantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, nebo v čem je relevantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu rozporná, nebo v čem je třeba relevantní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu změnit, nebo zda se jedná o právní otázku Nejvyšším soudem dosud nevyřešenou (usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. ). Tyto skutečnosti z něj musí být jednoznačně seznatelné, mohou však být vyjádřeny v kterékoliv jeho části (nález Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn.

). Dovolatel v rámci své polemiky se závěry odvolacího soudu zmiňuje jediné rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. ), aniž je zřejmé, co z něj ohledně předpokladů přípustnosti dovolání dovozuje, navíc jde o skutkově odlišný případ osoby vstoupivší bez rozhlédnutí do vozovky. Předpoklad přípustnosti (jde o náležitost odlišnou od dovolacího důvodu – srov. posledně citovaný nález) tedy v daném případě nelze seznat ani z obsahu dovolání.

Nutno dodat, že popsané vady dovolání se pojí i s další nejasností, neboť dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu navzdory tomu, že jím byl potvrzen i výrok, kterým soudu prvního stupně žalobu ohledně částky 222.893 Kč s příslušenstvím zamítl, tedy část rozhodnutí, která nezpůsobuje ve sféře dovolatele žádnou újmu, již by bylo možno v odvolacím řízení odstranit. Pro úplnost pak Nejvyšší soud podotýká, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu

§ 241a

odst. 1 není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení

) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. 11. 2018

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu