Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2068/2018

32 Cdo 2068/2018-614

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně Wadia a. s., se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Lannova 2113/2a, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25048422, zastoupené Mgr. Štěpánem Patočkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Rytířská 534/13, PSČ 110 00, proti žalovaným 1. B. K., narozenému XY, bytem XY, a 2. M. P., narozené XY, bytem XY, oběma zastoupeným JUDr. Vítem Buršou, advokátem se sídlem v Uherském Hradišti, Růžová 1254, PSČ 686 01, o zaplacení částky 830 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2017, č. j. -569, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovaným k jejich ruce společné a nerozdílné na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 14 423,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejich advokáta.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (dále též jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vysvětlil, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí návrhu, není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže. Zpochybněním jen některých z právních závěrů, na nichž je rozhodnutí odvolacího soudu současně založeno, se při vázanosti dovolacího soudu uplatněnými dovolacími důvody a jejich obsahovým vymezením nemůže nijak projevit v poměrech dovolatele, neboť obstojí-li (popř. není-li dovoláním napaden) rovněž souběžně zastávaný právní závěr, na němž rozhodnutí spočívá, nelze dosáhnout zrušení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (srov. již usnesení ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , které je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupné na http://www.nsoud.cz, a dále např. usnesení ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a z poslední doby např. usnesení ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. ).

V souzené věci jde právě o takovouto procesní situaci. Dovolatelka dostála své povinnosti uvést, v čem spatřuje přípustnost dovolání, pouze ve vztahu k otázce splatnosti pohledávky na úhradu splátky kupní ceny. Odvolací soud však posoudil žalobu na zaplacení smluvní pokuty jako nedůvodnou nejenom proto, že splátka kupní ceny, s jejímž neuhrazením spojuje smlouva o budoucí smlouvě kupní uzavřená mezi účastníky právo dovolatelky na smluvní pokutu, se podle jeho názoru nestala splatnou, nýbrž zároveň též proto, že uplatnění práva na zaplacení smluvní pokuty shledal vzhledem k okolnostem rozporným s dobrými mravy ve smyslu ustanovení , , zrušeného ke dni 1. 1. 2014 (dále též jen „obč. zák.“). Každý z těchto závěrů obstojí sám o sobě jako postačující důvod pro zamítnutí žaloby, přičemž závěr o tom, že uplatnění práva na zaplacení smluvní pokuty je v souzené věci v rozporu s dobrými mravy, dovolatelka nezpochybnila. Případná nesprávnost v řešení otázky splatnosti třetí splátky kupní ceny by za těchto okolností nemohla opodstatnit zrušení napadeného rozhodnutí či jeho změnu, proto tato otázka není již z tohoto důvodu způsobilá založit přípustnost dovolání podle

Dovolatelka, ačkoliv napadla rozsudek odvolacího soudu též ve výroku o nákladech odvolacího řízení, vymezuje se v dovolání pouze vůči výroku o věci samé a ve vztahu k náhradě nákladů řízení dovolání postrádá jakoukoliv argumentaci. Údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání, jehož absence zatěžuje dovolání vadou, pro niž nelze přistoupit ke zkoumání jeho přípustnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2014, sp. zn. ). Uvedené nedostatky již nelze odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. větu první ), již uplynula.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle dílem jako nepřípustné, dílem jako vadné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 12. 11. 2018

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu