Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2880/2018

26 Cdo 2880/2018-150

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu Mgr. Lucií Jackwerthovou ve věci žalobce P. L., P., zastoupeného Mgr. Martinou Štěpáníkovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Kodaňská 421/8,proti žalované R. Ch., P., zastoupené JUDr. Vlastimilem Vondráčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, V Jámě 699/5, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2018, č. j. -84, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. 10. 2017, č. j. -56, uložil žalované povinnost „vyklidit byt o velikosti 2+1 ve 3. podlaží domu v P. (dále jen též "předmětný byt"), do 31. 12. 2017, a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalované Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 14. 3. 2018, č. j. -84, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé jen tak, že „lhůta k vyklizení bytu je 15 dní od právní moci rozsudku“, jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) dospěl k závěru, že žalobce je výlučným nájemcem předmětného bytu na základě nájemní smlouvy ze dne 15. 11. 2003, žalovaná v bytě bydlela pouze s jeho souhlasem, jiný právní důvod k užívání bytu neměla. Jelikož žalobce svůj souhlas s dalším bydlením žalované odvolal, její právní důvod k užívání bytu zanikl, a je proto povinna byt vyklidit. Na rozdíl od soudu prvního stupně k vyklizení bytu určil 15denní lhůtu podle , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, které Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “), odmítl, neboť dovolání trpí vadami ( ), jež nebyly ve lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Za nesprávné právní posouzení věci se pokládá vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno a které dovolatel pokládá za chybné. Důvody zmatečnosti, jiné vady řízení či pochybení ve zjištění skutkového stavu nelze pokládat za způsobilé dovolací důvody. Právě takové (nezpůsobilé) důvody však dovolatelka uplatnila.

Výtkou, že odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v části, kterou bylo rozhodnuto o lhůtě plnění, ačkoli jej měl zrušit, dovolatelka ve skutečnosti namítla vadu řízení. Případné vady řízení však nejsou samostatným dovolacím důvodem a lze k nim přihlédnout toliko za splnění podmínek Jen pro úplnost lze uvést, že nesprávně stanovená pariční lhůta soudem prvního stupně není takovou vadou, že by v odvolacím řízení nemohla být zjednána náprava postupem podle

Dovolatelka ve svém dovolání rovněž zpochybnila správnost (úplnost) skutkových zjištění (vytýkala odvolacímu soudu, že nezjišťoval vůli smluvních stran a neprovedl její výslech a výslech pronajímatele). Nelze však přehlédnout, že použité dovolací námitky vycházejí z dovolatelčina tvrzení, že jí (stejně jako žalobci) svědčí nájemní právo k předmětnému bytu, které (nepřípustně) uplatnila až v odvolacím řízení v rozporu se zásadou neúplné apelace ve smyslu Až v dovolání pak dovolatelka tvrdila, že její právo užívat předmětný byt bylo založeno stejným právním titulem jako právo žalobce (nájemní smlouvou ze dne 15. 11. 2003 ve znění jejího dodatku ze dne 19. 12. 2006), čímž zároveň uplatnila tzv. skutkové novoty, k nimž však dovolací soud nemohl přihlédnout ( ). Jen pro úplnost lze dodat, že skutková zjištění, k nimž soudy obou stupňů dospěly, nejsou v rozporu s provedenými důkazy (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod č. 460/2017 Sbírky zákonů).

Lze proto uzavřít, že v dovolání nebyl – způsobem uvedeným v ustanovení a 3 – vymezen způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle , neboť dovolatelka zpochybnila právní posouzení věci poukazem na vady řízení a na nesprávnost zjištěného skutkového stavu.

Dovolací soud nepřehlédl sdělení dovolatelky, že dovoláním napadá i akcesorický nákladový výrok rozsudku odvolacího soudu. Zastává však s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje. Proti tomuto výroku totiž dovolatelka nikterak nebrojila, nýbrž ho napadl ryze formálně jen proto, že jde o výrok závislý. Tato skutečnost je pak zřejmá rovněž z toho, že ve vztahu k uvedenému výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění.

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení [ ] - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. .

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 26. 9. 2018

Mgr. Lucie Jackwerthová

pověřená členka senátu