Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5801/2017

20 Cdo 5801/2017

USNESENÍ

České republiky – Krajského soudu v Ústí nad Labem

,

se sídlem v Ústí nad Labem, Národního odboje č. 1274/26, identifikační číslo osoby 00215708, proti povinnému

R. S.

, L., zastoupenému Mgr. Kristýnou Urbanovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Šítkova č. 233/1, za účasti vydražitele M&M investiční s. r. o., se sídlem v Ostravě, Nádražní č. 535/15, identifikační číslo osoby 28779827, pro 218 321 Kč, vedené u soudního exekutora JUDr. Ivo Erberta, Exekutorský úřad Praha-východ, pod sp. zn. 149 EX 3274/15, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 14. července 2017, č. j. -104, takto:

Dovolání povinného

se odmítá

.

Stručné odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Ivo Erberta, Exekutorský úřad Praha-východ, ze dne 18. 1. 2017, č. j. 149 EX 3274/15-81, kterým soudní exekutor udělil vydražiteli příklep na vydražených nemovitých věcech – jednotce – bytu v domě s podílem na společných částech domu č. p. o velikosti 695/3156 a pozemku p. č. o velikosti 695/3156 v katastrálním území Č. L., obci Č. L., zapsané u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Česká Lípa na LV č. (dále též jen „předmětné nemovitosti“), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nedošlo k žádným pochybením při nařízení dražebního jednání, ani při provedení elektronické dražby, aniž by povinný takové pochybení namítal. Odvolací soud rovněž dovodil, že v řízení o odvolání proti usnesení o příklepu nelze posuzovat vhodnost exekutorem vybraného způsobu exekuce, neboť obranou proti nepřiměřenému rozsahu exekuce je návrh na částečné zastavení exekuce po vydání exekučního příkazu.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Namítá, že exekutor provedením dražby předmětných nemovitostí postupoval v rozporu se zákonem, neboť nezvolil přiměřený a vhodný způsob exekuce, ačkoliv povinný je vlastníkem i jiné nemovitosti, kterou bylo možné vydražit, a rovněž bylo možné uspokojit dluh povinného z jeho vykonatelných pohledávek přiznaných pravomocnými rozhodnutími. Povinný dále namítá, že exekuční řád výslovně nespecifikuje jednotlivé fáze exekuce prodejem nemovitostí, proto je soud povinen se námitkou zjevné nevhodnosti zvoleného způsobu exekuce zabývat v jakékoliv fázi exekučního řízení, ve které byla povinným uplatněna. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , se zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovolací soud již dříve dovodil, že způsobilou obranou proti nepřiměřenému rozsahu exekuce je návrh povinného na částečné zastavení exekuce podle ustanovení , případně návrh na odklad exekuce podle ustanovení , a nikoliv odvolání do usnesení o příklepu uděleném vydražiteli exekučně postižené nemovité věci (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2003, sp. zn. , publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem 77/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. ). Jinými slovy pouze v rámci řízení o návrhu na částečné zastavení exekuce prodejem předmětné nemovité věci může dojít k přezkumu, zda s ohledem na kritéria uvedená v , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. řád“), má být exekuce zastavena v části, v níž je postižena nemovitá věc.

Byl-li takový návrh na částečné zastavení exekuce podán před uskutečněním dražebního jednání, je to důvodem pro odročení dražebního jednání, jestliže je pravděpodobné, že soud návrhu na částečné zastavení exekuce vyhoví. Neodročení dražebního jednání by za takových okolností bylo porušením zákona při provedení dražby ve smyslu a vedlo by ke změně usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje (srov. se závěry vyslovenými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. ). Za porušení zákona při nařízení dražebního jednání a při provedení dražby však s ohledem na shora uvedené, jak již v projednávané věci dovodil odvolací soud, nelze pokládat situaci, kdy dovolatel, aniž by podal návrh na částečné zastavení exekuce, v odvolání do usnesení o příklepu namítá, že exekuce prodejem nemovité věci je vedena nepřiměřeně, protože účelu exekuce by bylo možné dosáhnout i jinými způsoby exekuce.

Vzhledem k tomu, že dovolání povinného není přípustné, když jde o právní otázku, která již byla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena a dovolací soud se nemá důvod od ní na základě podaného dovolání odchýlit, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 9. 2018

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu