Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2350/2018

33 Cdo 2350/2018-109

USNESENÍ

a/ T. T.

,

b/ G. T.

a

c/ I. T.

, zastoupených Mgr. Martinem Peterkou, advokátem se sídlem Praha 1, Dlouhá 705/16, proti žalované:

K. F.

, zastoupené Mgr. Ing. Petrou Hýskovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Tyršova 1835/13, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2017, č. j. -90, t a k t o :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Praha - západ rozsudkem ze dne 2. 5. 2017, č. j. -48, zamítl žalobu, aby žalované bylo uloženo vyklidit nemovitosti, a to budovu, postavenou na pozemku, pozemek, pozemek, pozemek, vše zapsáno na LV v k. ú. a obci P., u Katastrálního úřadu pro S. kraj, Katastrální pracoviště P. (výrok I.), a žalobcům uložil zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů řízení 295.240 Kč k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 11. 2017, č. j. -90, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku II. tak, že povinnost žalobců k náhradě nákladů řízení není společná a nerozdílná, jinak rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání.

Podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srovnej čl. II bod 2 ; dále jen „ “), platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že v dovolání, které může být přípustné jen podle (jak je tomu v této věci), je dovolatel povinen vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /dále jen „R 4/2014“/, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit č. 10, ročník 2014, pod číslem 116, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ; ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , odmítl). Domáhá-li se revize řešení několika otázek, ať již hmotného či procesního práva, musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, tzn., že je povinen uvést, v čem se při jejím řešení odvolací soud a/ odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b/ že jde o otázku v rozhodování dovolacího soudu dosud nevyřešenou nebo c/ že uvedená právní otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d/ popř. že tato, již dříve dovolacím soudem vyřešená otázka má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak. Neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), je zatíženo vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Dovolání žalobců v části směřující proti výroku I. napadeného rozhodnutí (posuzováno podle obsahu dovolání - ) shora uvedený postulát nesplňuje. K otázce přípustnosti dovolání uvádí pouze to, že „napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku I i výroku II“…(závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která)…“byla a je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a odvolací soud se ve svém rozhodnutí odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a současně nesprávně právně posoudil věc a dále z důvodu, že právní otázky mají být posouzeny jinak, než jak je posoudil odvolací soud“, tedy (nepřesně) cituje znění ustanovení Spojují-li žalobci přípustnost dovolání s tím, že vyřešená právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak, pak takové vylíčení přípustnosti dovolání významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak. O způsobilé vymezení přípustnosti dovolání jde tehdy, jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého řešení otázky hmotného či procesního práva ve své dosavadní praxi by se měl (podle mínění dovolatelů) dovolací soud odklonit (srov. již shora zmíněné R 4/2014). Žalobci ani nespecifikují, od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se odvolací soud při řešení vytyčené otázky odchýlil, popř. v kterých konkrétních rozhodnutích dovolací soud předestřenou otázku řešil rozdílně.

Podstatnou část dovolací argumentace žalobců představují výhrady vůči skutkovým zjištěním, z nichž vycházely soudy nižších stupňů, a ke způsobu provádění dokazování. Nutno zdůraznit, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle

Směřuje-li dovolání rovněž proti nákladovým výrokům napadeného rozhodnutí, není v této části objektivně přípustné ve smyslu Odkazy žalobců na usnesení Ústavního soudu jsou proto bezvýznamné.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů dovolání odmítl ( ); o návrhu žalobců na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí samostatně nerozhodoval za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 9. 2018

JUDr. Blanka Moudrá předsedkyně senátu