Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2357/2018

22 Cdo 2357/2018-150

USNESENÍ

K. Š.

Dlouhopolsko

, se sídlem v Dlouhopolsku, Poděbradská 24, IČO: 00239054, zastoupené JUDr. Lucií Brejchovou Faridovou, advokátkou se sídlem v Poděbradech, U Bažantnice 1480, o odstranění neoprávněných staveb, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2018, č. j. -129, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2 178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalované JUDr. Lucie Brejchové Faridové, advokátky se sídlem v Poděbradech, U Bažantnice 1480.

Odůvodnění:

Podle věty první , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 části první – dále jen „ “), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud v Nymburce (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. 8. 2017, č. j. -95, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované odstranit vodovod a asfaltovou komunikaci postavené částečně na pozemku žalobce parc. č. v k. ú. D., zapsaném u Katastrálního úřadu pro S. kraj, Katastrálního pracoviště N., a uvést pozemek do původního stavu (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

K odvolání žalobce Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 17. 1. 2018, č. j. -129, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které spatřuje přípustným podle , neboť „rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé“. Odvolacímu soudu žalobce vytýká nesprávné právní posouzení věci. V napadeném rozhodnutí odvolací soud učinil závěr, že stavbu vodovodu nelze považovat za stavbu zasahující neprávem do vlastnického práva žalobce, neboť souhlas právního předchůdce zavazoval i žalobce, a to i přesto, že vodovod byl uložen v pozemku žalobce v rozporu s pozemkovou dokumentací a že byl následně zkolaudován na základě zfalšovaného písemného souhlasu. Dále žalobce tvrdí, že vyjádření právního předchůdce žalobce ohledně souhlasu s uložením vodovodu v řízení před soudem prvního stupně bylo pouze obecným vyjádřením, nikoliv ústním souhlasem s uložením vodovodu, protože statutární zástupce žalované o uložení vodovodu v rozporu s projektovou dokumentací v době výstavby ani nevěděl, a proto ani nežádal právního předchůdce žalobce o souhlas. Stavbu vodovodu je nutno považovat za stavbu zasahující neprávem do vlastnického práva žalobce. Ve vztahu k pozemní komunikaci žalobce tvrdil, že komunikace vznikla na pozemku žalobce v 60. letech 20. století bez stavebního povolení a bylo na žalované jako vlastnici komunikace, aby pokud má patřičné doklady o tom, že komunikace vznikla na pozemku žalobce se souhlasem tehdejšího vlastníka a na základě řádného stavebního řízení, takové doklady doložila, neboť na ní leží důkazní břemeno. Žalovaná však žádné takové doklady nedoložila a zjevně žádné takové doklady neexistují. S ohledem na dobu, v níž komunikace vznikla, je v rozporu s dobrými mravy odkazovat na to, že souhlas vlastníka v době stavby komunikace může být dán i konkludentně tím, že proti výstavbě nebrojil. K zasažení pozemku žalobce výstavbou nebyl žádný důvod, nejde jen o stavbu neoprávněnou, ale i o černou stavbu. Závěr odvolacího soudu hodnotící postup žalobce jako zjevné zneužití práva považuje za libovůli soudní moci vůči jeho osobě. Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek ve výroku I. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání souhlasí s rozsudkem soudu prvního stupně i soudu odvolacího; soudy se v nich nijak neodchýlily od ustálené judikatury Nejvyššího soudu. Postup žalobce hodnotí jako zjevné zneužití práva. Proti zařazení komunikace do kategorie místní komunikace III. třídy a do pasportu místních komunikací mohl žalobce podat odvolání nebo uplatnit námitky, což neučinil. Dovolání žalobce navíc nesplňuje zákonné náležitosti; není z něj patrno, v čem spatřuje vady napadeného rozhodnutí a ani nespecifikuje, které právní posouzení pokládá za nesprávné a v čem tato nesprávnost spočívá. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle –3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. (dostupné na www.nsoud.cz)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje ani vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. (obě dostupná na www.nsoud.cz)]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)].

Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz), týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.

V dané věci není dovolání přípustné již z toho důvodu, že žalobce v rozporu s právní úpravou, jakož i judikaturou dovolacího soudu, v dovolání vůbec nevymezil předpoklady přípustnosti dovolání. Podle je navíc jediným dovolacím důvodem nesprávné právní posouzení věci, dovolací soud je tak a contrario skutkovým stavem, jak jej zjistily nalézací soudy, vázán a nemůže jej v dovolacím řízení jakkoliv revidovat. Obsahem předloženého dovolání v části vztahující se k uložení vodovodu je přitom pouhý nesouhlas se zjištěným skutkovým stavem, k němuž dospěly nalézací soudy. V části dovolání vztahující se ke komunikaci pak dovolání představuje polemiku s napadeným rozhodnutím bez patřičného vymezení otázky přípustnosti dovolání, proto se ani touto námitkou nemohl dovolací soud dále zabývat a podrobit ji revizi.

Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalobce přípustným, podle je odmítl.

V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 7. 8. 2018

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu