Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3905/2017

33 Cdo 3905/2017-122

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobců a) F. H. a b) J. H., zastoupených JUDr. Jaroslavem Ortmanem CSc., advokátem se sídlem v Hořovicích, Husovo náměstí 65/2, proti žalovanému J. S., zastoupenému Mgr. Peterem Teniakem, advokátem se sídlem v Praze 1, Pařížská 204/21, o 200.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2017, č.j. -95, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem ze dne 18. 1. 2017, č.j. -79, Okresní soud v Mělníku zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení 200.000 Kč s 2% úroky z prodlení od 1. 1. 2015 do zaplacení, a žalovanému přiznal na náhradě nákladů řízení 28.200 Kč.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 4. 2017, č.j. -95, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé tak, že žalobě vyhověl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud po stránce právní uzavřel, že smlouva o půjčce z 27. 3. 2008 je platným právním úkonem, na jehož základě žalobci přenechali žalovanému a R. S. částku 1.000.000 Kč ( , , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz /, dále jen „obč. zák.“). Protože solidárně zavázáni dlužníci dluh řádně a včas nesplnili, je nárok žalobců na zaplacení zbytku dluhu (jistiny) a příslušenství (úroků) vůči žalovanému po právu.

Dovolání, jímž žalovaný rozhodnutí odvolacího soudu napadl, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Po stránce skutkové vyšel odvolací soud z toho, že na základě smlouvy z 27. 3. 2008 poskytli žalobci částku 1.000.000 Kč žalovanému a jeho manželce R. S., kteří převzetí peněz ve smlouvě potvrdili („dlužníkovým podpisem je zaručeno, že dlužník poskytnutý předmět plnění převzal“) a zavázali se ve splátkách peněžní částku věřitelům vrátit nejpozději do 31. 12. 2012. Dodatkem z 13. 7. 2011 účastníci a R. S. odkázali – pokud jde o výši peněžní půjčky – na znění smlouvy z 27. 3. 2008 a prohlásili, že z půjčky 1.000.000 Kč splatili dlužníci žalobcům 270.000 Kč a že zbývá doplatit 730.000 Kč; současně strany změnily splátkový kalendář sjednaný smlouvou o půjčce a sjednaly ztrátu výhody splátek. V dohodě o uznání dluhu a splátkovém kalendáři z 10. 9. 2013 účastníci a R. S. opět odkázali na znění smlouvy o půjčce, co se týče 1.000.000 Kč jako předmětu půjčky, a prohlásili, že z částky 1.000.000 Kč splatili dlužníci 490.000 Kč a že zbývá doplatit 510.000 Kč. Dlužníci uznali závazek ve výši 510.000 Kč co do důvodu i výše a zavázali se – pod ztrátou výhody splátek – zaplatit zbytek dluhu na označený bankovní účet ve splátkách 100.000 Kč do 31. 12. 2013, 150.000 Kč do 31. 12. 2014, 150.000 Kč do 31. 12. 2015 a 110.000 Kč do 31. 12. 2016. Podle e-mailové zprávy z 28. 12. 2015 požádal žalovaný, který přiznal, že z celkové půjčky zaplatil žalobcům dosud 740.000 Kč, o odklad splátek dluhu, protože do konce roku 2015 není schopen zaplatit 150.000 Kč, ale jen 60.000 Kč. Protože splátku dluhu 150.000 Kč k 31. 12. 2015 žalovaný (ani R. S.) neuhradil, celý zbytek dluhu ve výši 260.000 Kč se stal splatným; podle nesporného tvrzení stran zaplatil žalovaný následně 60.000 Kč.

Námitky žalovaného uplatněné v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr odvolacího soudu o tom, že dluh ze smlouvy o půjčce nebyl v žalobou uplatněné výši včas a řádně splněn. Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení, vychází-li z jiného skutkového stavu věci, než z kterého vycházel po zhodnocení provedených důkazů ( , ) odvolací soud. Ten rozhodl na základě zjištění, že předmětem půjčky byla peněžní částka 1.000.000 Kč, kterou žalobci dlužníkům v den uzavření smlouvy předali. Žalovaný oproti tomuto skutkovému stavu vlastním hodnocením důkazů prosazuje skutkovou verzi, podle níž s R. S. obdrželi 18. 4. 2008 převodem na bankovní účet jen 680.000 Kč. Přehlíží, že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Lze shrnout, že se žalovaný předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a jeho právní námitky, byť je podpořil odkazy na rozsudky ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , ze dne 25. 3. 2010, sp. zn. , a ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. , v nichž Nejvyšší soud vysvětlil reálnou povahu smlouvy o půjčce a způsoby předání (převzetí) půjčky, je-li jejím předmětem peněžní částka, jsou z tohoto důvodu bezcenné.

Dovolatel sice napadl rozhodnutí odvolacího soudu i ve výroku o nákladech řízení před soudy obou stupňů; ve vztahu k němu však žádnou argumentaci nevznesl.

Neuvedl-li žalovaný žádnou právní otázku, která by zakládala přípustnost dovolání, Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 8. 2018

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu