Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3905/2017-120

33 Cdo 3905/2017-120

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobců a) F. H. a b) J. H., zastoupených JUDr. Jaroslavem Ortmannem CSc., advokátem se sídlem v Hořovicích, Husovo náměstí 65/2, proti žalovanému J. S., zastoupenému Mgr. Peterem Teniakem, advokátem se sídlem v Praze 1, Pařížská 204/21, o 200.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2017, č.j. -95, takto:

O d ů v o d n ě n í

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 18. 1. 2017, č.j. -79, tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům

„částku 200.000 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 2 % ročně od 1. 1. 2015 do zaplacení,“

náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 81.922,40 Kč a náklady odvolacího řízení ve výši 27.980,60 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož součástí byl návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Žalovaný tvrdil, že uložené platební povinnosti mají pro něho likvidační účinky; v případě jejich nesplnění hrozí výkon daného rozhodnutí v exekuci, čímž by se vymáhaná částka značně zvýšila. V případě pozdějšího zrušení napadeného rozhodnutí by tak mohlo dojít postupem soudního exekutora ke značným a nenapravitelným škodám na jeho majetku.

Podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ), že není splněn předpoklad v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad vykonatelnosti zamítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. listopadu 2017

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu