Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1777/2018

21 Cdo 1777/2018-112

USNESENÍ

P. P.

Galvanoplast Fischer Bohemia, s. r. o.

se sídlem v Liberci, Kubelíkova č. 1006/71, IČO 05469309, zastoupené JUDr. Petrem Tandlerem, advokátem se sídlem v Liberci, Gorkého č. 658/15, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 13. listopadu 2017, č. j. -89, takto:

I. Dovolání žalované

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 13. 11. 2017, č. j. -89, podle ustanovení věty první odmítl, neboť neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení [může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 116/2014 v časopise Soudní judikatura, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ); argument, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. ); má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem je řešená právní otázka rozhodována rozdílně“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání jen tehdy, je-li z dovolání patrno, jaká rozdílná řešení dané právní otázky a v jakých rozhodnutích se z judikatury dovolacího soudu podávají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013 sp. zn. ); způsobilé vymezení předpokladu přípustnosti dovolání, podle kterého „dovolacím soudem vyřešená otázka má být posouzena jinak“, předpokládá uvedení údajů, ze kterých vyplývá, od kterého svého řešení (nikoli tedy řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například již uvedená usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. )], a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.

Rozhodnutí odvolacího soudu je ostatně v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce, kdy povaha věci vyžaduje vydání usnesení podle , srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 173/2004 v časopise Soudní judikatura, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod č. 52/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k otázce fikce uznání nároku při opožděném vyjádření po lhůtě srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. , uveřejněný pod č. 21/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. , uveřejněný pod č. 49/2006 v časopise Soudní judikatura, a v nich přijatý právní názor, že má-li se ve smyslu ustanovení za to, že žalovaný uznává nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, protože se na výzvu soudu učiněnou podle ustanovení včas ve věci písemně nevyjádřil a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, i když byl poučen, že v důsledku jeho nečinnosti bude v jeho neprospěch rozhodnuto rozsudkem pro uznání podle ustanovení , soud je - jak vyplývá již ze znění ustanovení - povinen podle tohoto uznání vydat kdykoliv za řízení i bez výslovné žádosti žalobce rozsudek pro uznání; uvedené platí též tehdy, jestliže se žalovaný ještě před vydáním rozsudku pro uznání ve věci písemně vyjádřil tak, že nárok žalobce zcela neuznává, a jestliže ve svém opožděném vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu) a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 7. 2018JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu