Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1983/2018

32 Cdo 1983/2018-128

USNESENÍ

AB 5 B. V., soukromá společnost s ručením omezeným

C. Č.

, zastoupenému Mgr. Sylvou Medkovou, advokátkou, se sídlem ve Znojmě, Rudoleckého 909/8, o zaplacení částky 25 873,95 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2017, č. j. -88, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 1 článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „ “).

Dovolání žalovaného proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Brně k odvolání žalovaného změnil rozsudek pro uznání Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. 2. 2016, č. j. -41, tak, že rozsudek pro uznání se nevydává, není přípustné, neboť není splněna podmínka tzv. subjektivní přípustnosti dovolání [ věta první a ].

Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku plyne, že oprávnění je podat (subjektivní přípustnost) svědčí pouze tomu účastníku, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, odstranitelná jen tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší, popřípadě změní(z rozhodnutí Nejvyššího soudu k tomu srov. např. usnesení ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit č. 3, ročník 1998, pod číslem 28, usnesení ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit č. 1, ročník 2000, pod číslem 7, a z pozdější doby např. usnesení ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. , jež jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, veřejnosti dostupná na http://www.nsoud.cz).

Z hlediska posouzení subjektivní přípustnosti dovolání lze přitom existenci případné újmy na právech účastníka posuzovat jen z procesního hlediska, nikoliv podle hmotného práva (srov. např. rozsudekNejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2001 sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. ).

V situaci, kdy napadeným výrokem byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve prospěch dovolatele, nelze dospět k závěru, že tímto rozhodnutím byla dovolateli způsobena újma na jeho právech (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. ), která by zrušením či změnou napadeného rozhodnutí mohla být odstraněna. Rozsudek pro uznání soudu prvního stupně, proti němuž dovolatel odvoláním brojil, byl rozhodnutím odvolacího soudu „odklizen“ stejně, jako kdyby odvolací soud tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O tom, že soud prvního stupně bude v řízení pokračovat tak, jako kdyby byl jeho rozsudek pro uznání zrušen, pak není rozumných pochyb. Podmínka subjektivní přípustnosti dovolání tedy splněna není.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ) dovolání podle ve spojení s odmítl.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že kdyby dovolání nebylo subjektivně nepřípustné, bylo by odmítnuto pro vady, neboť se z něj nepodává, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, což je podle obligatorní náležitostí dovolání. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi soustavně zdůrazňuje, že může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na nebo citace textu tohoto ustanovení či jeho části.

O nákladech dovolacího řízení rozhodnou soudy v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( věta první, a ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 7. 2018

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu