Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
1C5887F7F7D43274C1258306003C8537.html
HTML · 12.82 KB
No categories available
29 Cdo 2304/2018
29 Cdo 2304/2018-113
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Z. N., proti žalované JUDr. Haně Záveské, advokátce, se sídlem v Mladé Boleslavi, Blahoslavova 186/8, PSČ 293 01, jako správkyni konkursní podstaty úpadce Z. N., o náhradu škody, o návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 65 Cm 1/2017 , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. prosince 2017, č. j. 16 Cmo 13/2017 -27, takto: Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na nařízení předběžného opatření odmítl.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a nařídil jím požadované předběžné opatření.
[4] S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (14. prosince 2017) je pro dovolací řízení rozhodný zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř. “), ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., článek II. části první zákona č. 296/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
[5] Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. , jako objektivně nepřípustné, aniž se v souladu s § 241b odst. 2 in fine o. s. ř. o. s. ř. zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatele zakotvené v § 241 o. s. ř. o. s. ř. Učinil tak proto, že podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř. o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné též proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření. Přitom podle jiného ustanovení (než podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. ) dovolání přípustné být nemůže.
[6] V dotčeném ohledu (v tom, že dovolání není přípustné) se dovolateli dostalo též přiléhavého poučení odvolacím soudem, byť ten zjevně vycházel z jiného znění občanského soudního řádu , konkrétně ze znění účinného do 31. prosince 2007.
[7] Pro úplnost (bez vlivu na výsledek dovolacího řízení) Nejvyšší soud upozorňuje, že z rozhodnutí, na které pro účely použitelnosti občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007 odkázal odvolací soud v napadeném usnesení, tedy z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2011, sp. zn. 29 Cdo 2316/2009 , uveřejněného pod číslem 149/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 149/2011“), který je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupný i na webových stránkách Nejvyššího soudu), neplyne, že jde o spor vyvolaný konkursem. Věcnou příslušnost krajských soudů pro spory vyvolané konkursem prohlášeným podle zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, které se projednávají a rozhodují podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007, upravovalo ustanovení § 9 odst. 3 písm. t/ o. s. ř. o. s. ř. (ve znění účinném do 31. prosince 2007), kdežto podle R 149/2011 zakládalo věcnou příslušnost krajských soudů pro spory o náhradu škody vedené mezi úpadcem – podnikatelem a správcem jeho konkursní podstaty ustanovení § 9 odst. 3 písm. i/ o. s. ř. o. s. ř. (ve znění účinném do 31. prosince 2007). Závěr formulovaný pro spory vyvolané konkursem v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010 , uveřejněném pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (o tom, že tyto spory se nadále projednávají a rozhodují podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007), tedy pro danou věc neplatí.
[8] Rovněž jen pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že při zkoumání náležitostí žaloby co do označení žalované by soudy neměly přehlédnout závěry, jež k významu označení žalovaného „jako správce konkursní podstaty“ formuloval Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 23. prosince 2015, sp. zn. 29 Cdo 3281/2010 .
P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. července 2018
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu