Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2304/2018

29 Cdo 2304/2018-113

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Z. N., proti žalované JUDr. Haně Záveské, advokátce, se sídlem v Mladé Boleslavi, Blahoslavova 186/8, PSČ 293 01, jako správkyni konkursní podstaty úpadce Z. N., o náhradu škody, o návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. prosince 2017, č. j. -27, takto: Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na nařízení předběžného opatření odmítl.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a nařídil jím požadované předběžné opatření.

[4] S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (14. prosince 2017) je pro dovolací řízení rozhodný , (dále též jen „ “), ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., článek II. části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

[5] Nejvyšší soud dovolání odmítl podle a 2 , jako objektivně nepřípustné, aniž se v souladu s in fine zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatele zakotvené v Učinil tak proto, že podle ustanovení dovolání podle není přípustné též proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření. Přitom podle jiného ustanovení (než podle ) dovolání přípustné být nemůže.

[6] V dotčeném ohledu (v tom, že dovolání není přípustné) se dovolateli dostalo též přiléhavého poučení odvolacím soudem, byť ten zjevně vycházel z jiného znění , konkrétně ze znění účinného do 31. prosince 2007.

[7] Pro úplnost (bez vlivu na výsledek dovolacího řízení) Nejvyšší soud upozorňuje, že z rozhodnutí, na které pro účely použitelnosti ve znění účinném do 31. prosince 2007 odkázal odvolací soud v napadeném usnesení, tedy z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2011, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 149/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 149/2011“), který je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupný i na webových stránkách Nejvyššího soudu), neplyne, že jde o spor vyvolaný konkursem. Věcnou příslušnost krajských soudů pro spory vyvolané konkursem prohlášeným podle , o konkursu a vyrovnání, které se projednávají a rozhodují podle ve znění účinném do 31. prosince 2007, upravovalo ustanovení (ve znění účinném do 31. prosince 2007), kdežto podle R 149/2011 zakládalo věcnou příslušnost krajských soudů pro spory o náhradu škody vedené mezi úpadcem – podnikatelem a správcem jeho konkursní podstaty ustanovení (ve znění účinném do 31. prosince 2007). Závěr formulovaný pro spory vyvolané konkursem v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (o tom, že tyto spory se nadále projednávají a rozhodují podle ve znění účinném do 31. prosince 2007), tedy pro danou věc neplatí.

[8] Rovněž jen pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že při zkoumání náležitostí žaloby co do označení žalované by soudy neměly přehlédnout závěry, jež k významu označení žalovaného „jako správce konkursní podstaty“ formuloval Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 23. prosince 2015, sp. zn. .

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. července 2018

JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu