Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 913/2017

30 Cdo 913/2017-124

USNESENÍ

P. V.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 27 572 252 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2016, č. j. -105, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 18. 11. 2015, č. j. -83, v části, v níž byla v celém rozsahu zamítnuta žaloba o zaplacení částky 27 572 252 Kč s příslušenstvím, a změnil tento rozsudek ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok I rozsudku odvolacího soudu), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Takto bylo rozhodnuto o žalobě ze dne 18. 11. 2013, kterou se žalobce domáhal zaplacení žalobní částky s příslušenstvím za majetkovou újmu, jež mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem. Ten mu měl být způsoben jako advokátu vykonávajícímu v řízení vedeném před Městským soudem v Praze pod sp. zn. funkci společného zmocněnce poškozených podle § 44 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), tím, že byl nesprávně informován předsedkyní senátu Městského soudu v Praze o tom, že jeho odměna a náhrada nákladů za činnost společného zmocněnce (dále souhrnně jen „odměna“) bude hrazena státem. Za tím účelem mu dokonce byla soudem poskytnuta záloha na tuto odměnu ve výši nejprve 150 000 Kč a posléze 500 000 Kč, avšak po skončení řízení ve věci samé mu odměna nebyla přiznána usnesením Městského osudu v Praze ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. , s tím, že dle § 51a a § 151 odst. 1 trestního řádu poškození nesplňovali podmínky na bezplatnou právní pomoc společného zmocněnce a stát tak nehradí jeho odměnu.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl.

První dovoláním nastolená otázka, zda předběžně sdělený názor předsedkyně senátu v trestní věci, v níž žalobce vystupoval jako společný zmocněnec poškozených, spočívající v tom, že odměnu a náklady právního zastupování poškozených bude hradit soud (stát), za situace, kdy po skončení trestního řízení odměna žalobci nebyla přiznána pravomocným rozhodnutím soudu (z důvodu, že poškození nesplňovali podmínky na bezplatnou právní pomoc společného zmocněnce a stát tak nehradí jeho odměnu), představuje nesprávný úřední postup, který může samostatně založit odpovědnost státu za újmu podle věta první , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), nezakládá přípustnost dovolání podle , neboť tato otázka již byla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena a odvolací soud se napadeným rozsudkem od tohoto řešení neodchýlil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. ), pokud na ni odpověděl záporně.

Druhá dovolatelem položená otázka, zda sdělení předsedkyně senátu mohlo představovat veřejný příslib ve smyslu ustanovení a a násl. , , v tehdejším znění, z něhož by na základě právního jednání předsedkyně senátu jménem státu vznikal soukromoprávní závazkový právní vztah mezi státem a žalobcem, rovněž přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť i tu Nejvyšší soud v témže rozsudku ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. , vyřešil a odvolací soud se od tohoto řešení neodchýlil, pokud dospěl k záporné odpovědi na ni.

Jelikož Nejvyšší soud neshledal v tomto případě dovolání přípustné k řešení dovolatelem označených právních otázek ( ), nepřihlížel k namítaným vadám řízení (dovolatel namítal, že se odvolací soud nezabýval návrhem žalobce na vyloučení soudců z rozhodování ve věci, dále že žalobci nebylo poskytnuto poučení podle o posuzování jeho nároku jako plynoucího z nezákonného rozhodnutí namísto z nesprávného úředního postupu), neboť ty nepředstavují způsobilý dovolací důvod a Nejvyšší soud by k nim jako vadám řízení mohl přihlédnout jen tehdy, bylo-li by dovolání přípustné ( ).

Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení dovolatel neuvádí vůbec žádné vymezení důvodu dovolání, ani v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a), jak požaduje ustanovení , přičemž tyto vady nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 6. 2018

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu