Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 5868/2017

28 Cdo 5868/2017-781

USNESENÍ

žalobkyně

, IČO 44941439, se sídlem v Opavě, Rybí trh 185/16, proti žalovaným:

1) Horské lázně Karlova Studánka, státní podnik,

IČO 14450216, se sídlem Karlova Studánka 6, a

2) Lesy České republiky, s. p.

, IČO 42196451, se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. srpna 2017, č. j. -713, takto:

Dovolání

se odmítá

.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Žalobkyně napadla dovoláním v záhlaví označené usnesení odvolacího soudu, kterým bylo usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 5. 6. 2017, č. j. -694, změněno tak, že se řízení nepřerušuje do konečného rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. .

Dovolatelka předestřela otázku, zda je v souladu se zásadou hospodárnosti řízení, aby řízení nebylo přerušeno, pokud jsou v jiném řízení řešeny identické právní a skutkové otázky, jejichž posouzení může mít značný význam pro rozhodnutí v dané věci. Poukázala přitom na skutečnost, že řízení vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. má stejný právní a téměř identický skutkový základ (jde o restituční nárok související s kostelem Panny Marie Uzdravení nemocných v obci K. S.) s projednávanou věcí. Namítala, že není hospodárné řešit identické právní a skutkové otázky duplicitně. Mínila, že se odvolací soud svými závěry odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Odkazovala přitom na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. , tvrdíc, že úvaha odvolacího soudu o nepřerušení řízení je zjevně nepřiměřená.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) projednal dovolání podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017, jež je rozhodné pro dovolací přezkum (srov. část první, článek II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále i jen „ “.

Dovolání přitom, aniž nařizoval jednání ( , věta první, ), odmítl ( věta první ), neboť je neshledal přípustným.

Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí /usnesení/ vyjmenovaných v ) je třeba poměřovat hledisky uvedenými v

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Na vyřešení žalobkyní předestřené otázky procesního práva nicméně rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí. Odvolací soud totiž své rozhodnutí nezaložil na závěru, že v obou posuzovaných řízeních jsou řešeny identické právní a skutkové otázky, zdůraznil naopak existenci mnoha soudních řízení vedených před Okresním soudem v Bruntále ve věcech církevních restitucí, jimž je - obecně vzato - společné posuzování otázek aktivní věcné legitimace, působnosti , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, či existence restitučního důvodu, jež však jsou jedinečné okruhem svých účastníků a předmětem restitučních nároků (jednotlivé nárokované nemovité věci mohou sdílet rozdílný právní osud). Poukazoval přitom i na nevyjasněnost povahy žalobkyní požadovaného nemovitého majetku (otázka, zda jde o majetek zemědělský nebo nezemědělský), když vydání totožných nemovitých věcí (tentokráte jako zemědělského majetku) se dovolatelka současně domáhá i v řízení vedeném před Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. ; otázka povahy požadovaného nemovitého majetku přitom se zřetelem ke své úzké provázanosti s individuálními skutkovými poměry evidentně nemůže být řešena v restitučním řízení týkajícím se jiných věcí. Nadto spatřoval odvolací soud nehospodárnost přerušení řízení rovněž v očekávané délce sporu, do jehož skončení mělo být řízení přerušeno.

Závěry odvolacího soudu přitom korespondují ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu, dle níž ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností; byla-li tedy hypotéza právní normy vymezena správně, rozhodnutí nemůže být v rozporu se zákonem z důvodu, že nebyly objasněny okolnosti další, popřípadě že nebylo přihlédnuto k jiným okolnostem, které v posuzovaném případě nelze považovat za podstatné či významné. Okolnost, že pro řízení významná právní otázka se má stát předmětem soudního přezkumu i v odlišném soudním sporu, tedy sama o sobě nevylučuje, aby si ji soud posoudil sám, čemuž nasvědčuje i dikce (k tomu srov. přiměřeně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. ). Z hlediska hospodárnosti řízení, jest pak vždy posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, tj. zda nebude účelnějším, vyřeší-li si soud otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, předběžně sám (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. , nebo rozsudek téhož soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. ). Úvahu odvolacího soudu o přerušení nebo nepřerušení řízení podle citovaného ustanovení přitom může dovolací soud přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. ).

Dovolatelkou odkazované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. , na posuzovaný případ naopak zjevně nedopadá, neboť se (na rozdíl od posuzované procesní situace) zabývá vztahem dvou řízení dotýkajících se práv k totožné nemovité věci.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v posuzované věci předpoklady přípustnosti podaného dovolání naplněny nejsou ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); o nákladech řízení, včetně nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (srov. , a , část věty před středníkem, ).

Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu

www.nsoud.cz

,

rozhodnutí Ústavního soudu na stránkách

nalus.usoud.cz

.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 6. 2018

Mgr. Zdeněk Sajdl

předseda senátu