Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1123/2018

22 Cdo 1123/2018-283

USNESENÍ

K. Z.

L. Z.

, zastoupené Mgr. Rostislavem Šustkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vladislavova 1390/17, o zaplacení 1 175 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2016, č. j. -208,

takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 16 117,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalované Mgr. Rostislava Šustka.

Odůvodnění:

Obvodní soud v Praze 10 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. 3. 2014, č. j. -60, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení 1 175 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 1. 12. 2016, č. j. -208, výrokem I. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, výrokem II. změnil rozsudek soudu prvního stupně ohledně výše nákladů nalézacího řízení. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky s tím, že žalované poskytl formou půjčky 2 200 000 Kč na koupi bytu, ta mu však vrátila pouze 1 025 000 Kč. Podle odvolacího soudu poskytl žalobce žalované peněžní prostředky za trvání jejich manželství, aniž by před tím došlo k zúžení společného jmění. Za trvání manželství došlo i ke koupi bytu, který tak tvořil součást společného jmění účastníků. Vypořádání prostředků poskytnutých žalované se žalobce mohl domáhat pouze v rámci vypořádání společného jmění v zákonné lhůtě tří let od zániku manželství (manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 6. 11. 2012).

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Namítá, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a tvrdí, že právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak. K zúžení společného jmění účastníků došlo na základě notářského zápisu ze dne 12. 12. 2008, a proto částka ve výši 2 200 000 Kč byla půjčkou z výlučných prostředků žalobce do výlučných prostředků žalované. Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že žalobce v dovolání nepřípustně uplatňuje notářský zápis o zúžení společného jmění účastníků jako nový důkaz. Navrhuje dovolání odmítnout a uložit žalobci povinnost k náhradě nákladů dovolacího řízení.

Protože k zániku společného jmění účastníků došlo v posuzované věci před 1. 1. 2014, rozhodl dovolací soud o vypořádání společného jmění podle příslušných ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) [k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. (uveřejněný pod č. 103/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč., toto a další níže uvedená rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz)].

Rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno před 30. 9. 2017, a proto Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (dále jen „ “; srov. čl. II odst. 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Argumentace dovolatele se zakládá na tvrzeních nastiňujících odlišné pojetí skutkového stavu oproti zjištěním odvolacího soudu (zejména co do existence notářského zápisu o zúžení společného jmění účastníků, který žalobce doložil až v příloze k dovolání), a proto jí nelze přiznat relevanci z hlediska přípustností dovolání (k tomu srov. např. i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dle nějž není uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, shodně také např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2017, sp. zn. ).

V dovolání není uvedeno, v čem spatřuje žalobce splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Neformuluje žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání, pouze ve své podstatě polemizuje se závěry odvolacího soudu ohledně existence dohody o zúžení společného jmění účastníků.

Ze shora uvedených důvodů trpí dovolání vadami, pro něž nelze v řízení pokračovat, a proto je Nejvyšší soud podle ve spojení s odmítl.

V souladu s věty druhé rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaná domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 30. 5. 2018

Mgr. David Havlík

předseda senátu