Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 80/2018-A-69

KSBR 28 INS 9643/201729 NSČR 80/2018-A-69

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka Realitní a. s., se sídlem v Brně, Mečová 358/8, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 25121235, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o návrhu dlužníka na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému insolvenčnímu soudu, takto:Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

[2] Podáním datovaným 15. března 2018 (A-56, A-57), ve znění podání datovaného 6. dubna 2018 (A-62), navrhl dlužník, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti jinému insolvenčnímu soudu (Městskému soudu v Praze). Návrh odůvodnil tím, že:

1/ Vedení insolvenčního řízení insolvenčním soudem se sídlem v Brně představuje pro dlužníka ekonomickou i časovou zátěž, neboť dlužníkovy obchodní aktivity jsou nyní soustředěny v Praze, kam dlužník rovněž „plánuje přesunout své sídlo“.

2/ Při respektování zásady hospodárnosti a ochrany jeho práv by po dlužníku nemělo být požadováno nést zvýšené (zejména cestovní) náklady spojené s vedením insolvenčního řízení, když insolvenční návrh nepodal dlužník, nýbrž jeho věřitel.

3/ Insolvenční soud dosud (z pohledu dlužníka) neučinil „žádné významné kroky“, které by byly překážkou pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu.

[3] K výzvě insolvenčního soudu (provedené usnesením ze dne 11. dubna 2018, č. j. -63) se k návrhu na přikázání věci vyjádřilo pouze Krajské státní zastupitelství v Brně (dále jen „státní zastupitelství“), které s návrhem na přikázání věci nesouhlasí. Poukazuje zejména na to, že změnu sídla dlužníka z Prahy do Brna provedl dlužník sám před zahájením insolvenčního řízení, což mělo zásadní vliv na určení místní příslušnosti insolvenčního soudu. Podnikatelské aktivity dlužníka na území Prahy nejsou věcí novou, proto se toto tvrzení dlužníka jeví jako účelové. K argumentaci dlužníka o nutnosti vynaložení hotových výdajů rovněž nelze přihlížet, dlužník se jednání soudu neúčastní, a ani insolvenčnímu správci neposkytuje žádnou součinnost. V návrhu dlužníka na delegaci vhodnou spatřuje státní zastupitelství snahu o obstrukční jednání.

[4] Podle ustanovení , (dále též jen „ “), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

[5] Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Brně, u nějž je věc vedena, i Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána ( věta první ), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení

[6] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně.

[7] Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 3/2012“) [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu].

[8] V usnesení ze dne 26. září 2012, sen. zn. , Nejvyšší soud vysvětlil, že v insolvenčním řízení by se měly okolnosti významné pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti týkat především dlužníka samotného (případně jeho majetku), nikoli věřitelů.

[9] V usnesení ze dne 18. října 2012, sen. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2013, pod číslem 142, pak Nejvyšší soud uvedl, že v první fázi insolvenčního řízení o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení reorganizace může důvod pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti spočívat v tom, že dlužníkovo podnikání i jeho majetek jsou soustředěny v územním obvodu jiného insolvenčního soudu.

[10] A konečně, v usnesení ze dne 18. prosince 2013, sen. zn. , Nejvyšší soud uzavřel, že důvodem pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti není pouhá skutečnost, že se část majetku dlužníka a účetní evidence nachází v sídle jediného společníka dlužníka (jež je v územním obvodu jiného insolvenčního soudu), není-li zřejmé, kde se nachází zbylá část majetku dlužníka a jaké jsou (či byly) jeho podnikatelské aktivity v místě jeho sídla.

[11] V poměrech dané věci Nejvyšší soud shledává důvody uváděné dlužníkem nedostatečnými k prolomení výše popsaných ústavních principů. Ze spisu se totiž podává, že insolvenční soud již provedl v insolvenčním řízení řadu úkonů; mimo jiné vydal rozhodnutí o úpadku, rozhodl o způsobu řešení úpadku a nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů.

[12] S přihlédnutím k tomu, v jaké fázi insolvenčního řízení se předmětná insolvenční věc nachází (a k úkonům, které insolvenční soud již ve věci učinil) pak nelze usuzovat, že hospodárnější a rychlejší nebo po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání věci jakýmkoli jiným insolvenčním soudem (než tím, který vede insolvenční řízení). Srov. obdobně např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. .

[13] Uvádí-li dlužník jako jeden z důvodů pro delegaci vhodnou změnu sídla (navíc dosud neuskutečněnou), lze potud poukázat na závěry R 3/2012, v němž Nejvyšší soud vysvětlil, že změna okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti, k níž dochází po zahájení příslušného soudního řízení, typicky změna sídla účastníka řízení - právnické osoby, je skutečností, která sama o sobě není důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.

[14] Závěrem budiž uvedeno, že Nejvyšší soud nepřehlédl, že dlužník navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému insolvenčnímu soudu podáním, jež došlo insolvenčnímu soudu v pátek 16. března 2018 (A-56, A-57), tedy ještě před vydáním rozhodnutí o úpadku (v pondělí 19. března 2018), nicméně stalo se tak [jak patrno i z výzvy insolvenčního soudu (usnesení ze dne 20. března 2018, č. j. -60)] v nenáležité formě [srov. , o úpadku a způsobech jeho řešení ( )] a vady podání byly potud zhojeny až po rozhodnutí o úpadku, dne 9. dubna 2018 (A-62).

[15] Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 5. 2018

JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu