Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 878/2018

26 Cdo 878/2018-405

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce J. H., P., zastoupeného JUDr. Martinem Soukupem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Římská 2575/31, proti žalovaným 1/ J. L., P.,a 2/ Z. Z., P., zastoupeným JUDr. Richardem Syslem, advokátem se sídlem v Praze 6, Buzulucká 678/6, o zaplacení částky 390.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2017, č. j. -374, t a k t o:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.294,- Kč k rukám JUDr. Richarda Sysla, advokáta se sídlem v Praze 6, Buzulucká 678/6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.III. V poměru mezi žalobcem a žalovaným nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 2. února 2017, č. j. -325, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. září 2017, č. j. -374, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Dovolání žalobce (dovolatele) proti citovanému rozsudku odvolacího soudu (k němuž se žalovaná prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřila) není přípustné podle ( , , ve znění před novelou provedenou /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. XII a čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII – dále opět jen „ “), neboť odvolací soud vyřešil v souladu s již ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu nastolenou procesní otázku i na to navazující otázku aktivní věcné legitimace žalobce.

Dovolací soud nejdříve připomíná, že jde-li o dlužné nájemné za dobu před účinností , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), pak i v případě, kdy byla pohledávka z tohoto titulu postoupena až po účinnosti o. z., řídí se tyto právní poměry dosavadními právními předpisy - o. z. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2017, sp. zn. , uveřejněné pod č. 21/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Při výkladu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „obč. zák.“ (obsahově shodná úprava je nyní obsažena v ustanovení o. z.), Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 31. srpna 2004, sp. zn. , vyjádřil názor, že v případě, kdy postupitel podle dohody s postupníkem může vymáhat postoupený nárok sám svým jménem na účet postupníka, je k vedení sporu s dlužníkem aktivně legitimován postupitel. V rozsudku z 27. ledna 2009, sp. zn. , uveřejněném pod č. 100/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (a také např. v rozsudku z 27. února 2017, sp. zn. ), pak Nejvyšší soud – mimo jiné i s odkazem na výše citovaný rozsudek – rovněž vyložil, že věřitel, který smlouvou podle obč. zák. postoupil svou pohledávku jinému (postupníkovi) a toto postoupení pohledávky oznámil dlužníkovi nebo bylo postupníkem dlužníkovi prokázáno, ztrácí oprávnění vymáhat pohledávku na dlužníkovi. Od tohoto okamžiku je dlužník povinen plnit postupníkovi namísto svému dosavadnímu věřiteli (tj. postupiteli). Výjimku zakládá ustanovení obč. zák., které – za splnění předepsaných podmínek – dává postupiteli možnost vymáhat postoupenou pohledávku „svým jménem na účet postupníka“, jestliže ho o to postupník požádá, a to jen v případě, že pohledávku současně nevymáhá postupník a že je dlužníkovi prokázán souhlas postupníka s vymáháním dluhu postupitelem.Ustanovení obč. zák. upravuje aktivní věcnou legitimaci k vymáhání postoupené pohledávky tím, že dává postupiteli možnost vymáhat pohledávku svým jménem na účet postupníka. Jde v podstatě o zvláštní případ nepřímého zastoupení, při němž postupitel vymáhá pohledávku svým jménem a je oprávněn podat žalobu, v níž požaduje, aby dlužník plnil přímo jemu, a je oprávněn plnění od dlužníka přijmout; po přijetí plnění od dlužníka je povinen veškeré takto získané užitky předat postupníkovi, není-li ujednáno jinak. Jedná se o dva rozdílné závazkové vztahy, s odlišnými stranami i obsahem práv a povinností: vztah postupitele a postupníka a vztah postupitele a dlužníka.

Dospěl-li odvolací soud k závěru, že dovolatel není ve sporu aktivně věcně legitimován, jestliže v řízení před soudem prvního stupně neprokazoval, že by měl od postupníka souhlas k vymáhání pohledávky na žalovaných (ačkoliv, byť bez příslušné časové specifikace, jak v předcházejících fázích řízení, tak také v dovolání uváděl, že postupník mu udělil již dříve konkludentní souhlas, který pak následně doložil v odvolacím řízení u datovanou 11. červencem 2017), neodchýlil se od výše uvedené judikatury; jeho rozhodnutí je naopak výrazem standardní soudní praxe.

Vzhledem k charakteru některých uplatněných dovolacích námitek dovolací soud výjimečně dodává, že skutkové námitky a vady řízení nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

Dovolací soud nepřehlédl dovolací sdělení, že dovolatel podává dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu „v celém rozsahu“, tj. jakoby i proti jeho nákladovým výrokům. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – názor, že ve vztahu k uvedeným výrokům schází v dovolání vymezení dovolacího důvodu ( ), jakož i vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), přičemž o tyto náležitosti nebylo v této části doplněno ve lhůtě podle Podle názoru dovolacího soudu tak dovolání proti nákladovým výrokům rozsudku odvolacího soudu ve skutečnosti nesměřuje a dovolatel pouze formálně ohlásil, že dovolání i proti těmto výrokům podává.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 24. 5. 2018 JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu