Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4043/2017

33 Cdo 4043/2017-147

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně J. W., zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem v Ostravě, Josefa Skupy 1639/21, proti žalovanému T. P., zastoupenému Mgr. Michalem Miturou, advokátem se sídlem v Ostravě, Místecká 329/258, o 92.000 Kč a 800 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 5. 2017, č.j. -110, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 9. 2016, č.j. -66, tak, že žalobu o zaplacení 92.000 Kč a 300 EUR s blíže specifikovanými úroky z prodlení zamítl, a žalobkyni uložil zaplatit žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů. Po právní stránce odvolací soud uzavřel, že důvodem k plnění ze strany žalobkyně byl její „úmysl darovat žalovanému předmětné finanční prostředky“ ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Dobrovolnost byla podle odvolacího soudu zachována, protože dárkyně přenechala předmět darování jako odměnu za něco, co nebyla povinna odměňovat (peněžní prostředky poskytla žalovanému, který o peníze nežádal, „za čas, který s ní trávil, za pozornost, kterou jí věnoval a která jí byla příjemná,“ přičemž výše jednotlivých částek odpovídala její finanční situaci).

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Po opakování a doplnění dokazování ( ) vyšel odvolací soud z toho, že účastníci se seznámili v srpnu 2013; žalovaný pracoval jako realitní makléř a žalobkyně projevila zájem o koupi bytu. I když prodej bytu nebyl zprostředkován, začali se účastníci stýkat. Kontakty byly stále častější (zpočátku jednou, později dvakrát či třikrát týdně), žalovaný žalobkyni navštěvoval v jejím bytě, nosil jí růže, povídali si, pomáhal jí se zařizováním bytu, vozil ji autem, chodili společně na obědy do restaurace. Oba vztah hodnotili jako kamarádský (přátelský). Žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného v několika částkách peněžní prostředky (celkem 92.000 Kč) a 300 EUR mu předala v hotovosti; výši takto poskytnutých částek žalobkyně určila sama. Uvedené finanční prostředky poskytla žalovanému „za čas, který s ní trávil, za pozornost, kterou jí věnoval a která jí byla příjemná.“

Námitky žalobkyně uplatněné v dovolání nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti skutkových zjištění, na jejichž základě odvolací soud uzavřel, že právo na plnění nemá. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného – než odvolacím soudem zjištěného – skutkového stavu. Odvolací soud rozhodl poté, co zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvy, na jejichž základě žalobkyně poskytla žalovanému darem peněžní prostředky. Prosazuje-li žalobkyně oproti tomu, že z provedeného dokazování úmysl obdarovat nevyplývá a že po právní stránce měl být skutek posouzen podle a násl. o. z. (zápůjčka), případně podle a násl. o. z. (bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu), přehlíží, že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ( ) , nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Lze uzavřít, že předloženou argumentací se žalobkyně domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.

Žalobkyně sice napadla rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, ve vztahu k výrokům o náhradě nákladů řízení však žádnou argumentaci nevznesla.

Neuvedla-li žalobkyně žádnou právní otázku, která by zakládala přípustnost dovolání, Nejvyšší soud její dovolání jako nepřípustné odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 5. 2018

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu